Iva Pekárková: Zemřel sebevraždou

12. březen 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Keith Flint, zpěvák skupiny Prodigy, na snímku z roku 2017

Nepotěšilo mě, že se Keith Flint z kapely Prodigy rozhodl odejít z tohoto světa. Ale chápu ho.

Iva Pekárková: Ty nejseš rasistka? To je skvělý!

Rasismus v americkém spropitném má kořeny v historii (foto: Georgie Pauwels)

Upadl jí deštník a já se automaticky shýbla a zvedla ho. Mile se na mě usmála a posadila se naproti přes uličku. Daly jsme se do řeči.

Už dlouho jsem jeho život zpovzdálí sledovala a pochopila jsem, že dlouhá léta trpěl depresemi a nápory zoufalství, kdy si cpal do těla všechny drogy, ty nelegální i ty vyráběné farmaceutickými firmami.

Osobně si myslím, i když ten názor nikomu nevnucuju, že člověk, kterému už je skoro padesát a prožil dlouhá léta v depresi, má právo se svobodně rozhodnout, jestli chce, nebo nechce žít dál.

Proto mě zaujalo, jak se o smrti Keitha Flinta vyjádřila média. Nenapsala, že „spáchal sebevraždu“, ale že „zemřel sebevraždou“. Přijde mi to jako dobré znamení.

Iva Pekárková: Nechce se ti pracovat, černochu? Chyť se bělošky

rasismus_171116-194230_dbr.jpg

Můj skoromanžel K. je velmi pracovitý. Když může, dělá přesčasy, často je těžké ho přimět, aby si vzal aspoň na neděli volno. A dostat ho na dovolenou? To je skoro nemožné.

V evropských zemích a ostatně i v Austrálii nebo severní Americe se dlouhá léta sebevražda „páchala“. Určitě to souvisí s křesťanským přesvědčením, že „život je boží dar a odmítnout ho je hřích trestaný peklem“. Však také sebevrahové nesměli být pohřbíváni v posvěcené půdě u kostela, byli zatraceni navěky.

I v Československu za totáče se sebevraždy zásadně „páchaly“, i když se, pokud vím, mrtvým oficiálně nikdo nemstil. Pokud se to někomu nepovedlo, odsoudil se k šesti měsícům pobytu v Bohnicích či jiné léčebně pro duševně choré, ztrátě řidičáku, který byl odebírán všem jedincům považovaným za psychicky labilní, a, pokud byl student, vyhazovu ze školy.

Je sebevražda trestný čin, anebo osobní rozhodnutí?

Iva Pekárková: Když čeští lékaři vraždí nigerijské diplomaty

Konzula na nigerijské ambasádě v Praze zastřelil český lékař

19. únor je den smutného výročí, na které si málokdo vzpomene. V ten den v roce 2003 zastřelil dvaasedmdesátiletý lékař Jiří Pasovský nigerijského konzula v Praze legálně drženou zbraní.

Když jsem se dozvěděla, že v některých zemích, třeba v Keni, je sebevražda trestný čin, smutně jsem se zasmála. Ale kolega taxikář Kimani, narozený v Keni, mi vysvětlil, že to žádná sranda není.

Jeho sestřenice, která se pokusila o sebevraždu, když ji v šestnácti chtěli obřezat, byla odsouzena ke čtyřem letům v nepříliš pohodlné keňské věznici. Za takových okolností, předpokládám, si většina lidí demonstračky moc dobře rozmyslí.

Zdá se mi to jen, nebo je sebevražda trestný čin právě v zemích, které si lidského života až tak moc neváží – v Keni, v Ugandě, v Nigérii, v Barmě? Možná to souvisí s tím, že tyhle země příliš neuznávají osobní svobodu občanů.

Iva Pekárková

V některých zemích a mezi některými skupinami lidí je sebevražda naopak glorifikována, zejména pokud se vám podaří ukončit zároveň se svým i životy nic netušících obětí. Tohle ovšem se svobodným rozhodnutím nemá nic společného, je to jeho protipól.

Teď chci jen říct, že mě příjemně překvapilo, že Keith Flint sebevraždu nespáchal. Pouze se rozhodl, že zemře.

Spustit audio