Iva Pekárková: Sněhuláci a národní hrdost
Petra znám od vidění. Občas chodí vypomáhat do potravinové banky v kostele vedle našeho baráku, a to pak pokaždé zajde s plnými taškami jídla za naším sousedem Dariuszem. Popíjejí pivo, pokuřují a česko-polsky nadávají na tu příšernou Anglii. To je běžná kratochvíle některých imigrantů a vůbec to neznamená, že se jim tu nelíbí.
Tentokrát se ale Petr vážně rozčílil. Den předtím napadlo dobrých deset centimetrů sněhu – to je v Londýně vzácná událost – a nějaký místní neználek na trávníku před kostelem postavil sněhuláka.
Čtěte také
Teda – on tomu říkal sněhulák, ale podle Petrových standardů to sněhulák rozhodně nebyl. Ten člověk naplácal sníh na vysokou ozdobnou juku a vytvořil tak štíhlou sněžnou bytost, šedavě bílou, která vypadala spíš jako duch než sněhulák. Načančaná byla pěkně – vlasy měla z listů juky, oči a nos z odrolených kousků asfaltu. Petr by ji stejně nejradši zbořil, ale v tom mu její tvůrce zabránil.
„Co to děláš, blbečku?“ ohradil se, když z ní chtěl Petr nabrat sníh na stavbu pravého sněhuláka. Petrovi nezbylo než stavební materiál nabírat, kde se dalo. Naštěstí tu ještě zbyl.
Jak příjemné to bylo – kutálet před sebou po trávníku sněhové koule – jednu, druhou, třetí –, radovat se, jak se zvětšují, průběžně je uhlazovat a pak je klást pečlivě jednu na druhou a zajišťovat je sněhem, aby nespadly. To hloupí Angláni jen tak nabírají sníh do hrstí, vůbec nevědí, jak se to dělá správně.
Jak vypadá ten pravý?
Čtěte také
Petr s mnohým brbláním a kroucením hlavou nad těmi blbými Anglány, kteří neumějí postavit sněhuláka, dokonce ani uválet ze sněhu kouli, vybudoval pravého českého, bachratého, přímo ladovského snowmana.
Pak se s heknutím narovnal v kříži a pronesl směrem k přihlížejícím: „Tak. Takhle má vypadat sněhulák, vy tupci.“
Stavitel obalované juky mu dílo kupodivu nepohaněl. „Moc hezkej, fakt! Bylo s ním teda dost práce. Ale stojí sám, bez podpory. Vážně moc hezkej.“
Petr, odhodlaný za české sněhuláky bojovat do posledního dechu, nevěděl, co na tohle říct. Zatracení tolerantní Angláni! Ti na to jednou zajdou.
„No… však ani ten tvůj není tak špatnej,“ procedil mezi zuby. Měl pocit, že zrazuje svou vlast. Ale vlastně to nevadilo. Proč by na trávníku před kostelem nemohli poklidně stát dva sněhuláci, jeden český a jeden anglický?
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
