Iva Pekárková: Jak v Anglii zapomněli na Vánoce
Skutečně se to stalo. V jakési britské instituci dávali dohromady kalendář a dali si tak velký pozor, aby do něj nezapomněli zanést úplně všechny svátky, jaké kdy lidstvo slavilo – od Holi, Diwali, Íd-al-Fitru, Chanuky, Bogojavlenia, Samhainu, Beltanu a tak dál až po dávno zapomenuté svátky starých Májů či Aztéků, protože co kdyby i ty dnes někdo slavil, že ve své pilnosti zapomněli na – Vánoce!
Čtěte také
Hotové kalendáře musely samozřejmě do tajemného místa zvaného „stoupa“, kde končívají chybně vytištěné edice knih, případně texty režimům nepohodlné.
Psalo se o tom v novinách a bylo z toho velké haló, zejména, pokud vím, mezi globálně nemyslícími jedinci z východnějších částí Evropy. „Tak vida, kam to došlo!“ rozhořčovali se. „Politická korektnost, či jak tomu říkají, už zašla tak daleko, že Vánoce nesmějí být v kalendáři.“ A tohle téma jim vydrželo na dvě nebo tři piva.
Vánoce globalizací neutrpěly
Musím se Británie zastat. Vánoce tu opravdu nezakázali. Jsou to ty zdaleka největší, nejvýznamnější a nejmasověji oslavované svátky, s jakými se tu setkáte. Kam se hrabou Šivovy narozeniny nebo wiccanské vítání jara!
Čtěte také
Jedině na Vánoce se celá země připravuje dobré tři měsíce předem. (V jedné okrajové londýnské čtvrti jsem už 28. srpna přistihla zaměstnance, jak věší na lucerny stromečky, hvězdy a Mikuláše.)
A jedině Vánoce slaví představitelé snad všech náboženství včetně, jak jinak, ateistů a samozřejmě muslimů. V muslimských halal shopech se už někdy v listopadu objeví řetězy z umělého jehličí a nápisy VESELÉ VÁNOCE v angličtině i urdu.
Velmi neanglický domov seniorů, ve kterém bydlí výlučně staří hinduisté a hinduistky (a ve kterém všichni zaměstnanci musejí dokonale znát hindí nebo gudžárátí) se každý rok pyšní třímetrovým stromečkem, který si zdobí stejně křiklavě a nevkusně, jako si své stromky zdobí křesťané či ateisté.
A stačí se trochu rozhlédnout po světě – hned uvidíte, že se taková či onaká verze Vánoc slaví ve všech zemích, s výjimkou těch nejtyranštějších totalit.
Zkrátka a dobře: Vánoce globalizací a multikulturalitou nijak neutrpěly. A ať už je milujeme a nemůžeme se dočkat, až přijdou, anebo je nesnášíme a nemůžeme se dočkat, až budou za námi spolu se všemi frustracemi a zmatky, rozhodně se o ně nemusíme bát.
Autorka je spisovatelka, žije v Londýně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
