Iva Pekárková: Dobré zprávy o ženské obřízce

Ženy v Nigérii
Ženy v Nigérii

Ozvala se nám Esohe, K.-ova krajanka z kmene Oza, která před rokem přijela do Londýna.

Iva Pekárková: Lišky v Londýně

V Londýně žijí lišky

Poprvé jsme ji viděli krátce po příjezdu do Londýna, když jsme se, asi tak ve tři ráno, vraceli z klubu.

Esohe čeká své první miminko a rozhodla se, že ho porodí tady, ve Spojeném království. Je to bezpečnější a udělají jí tu všechny testy. Volala, aby nám oznámila, že je všechno v pořádku.

„A pak mi sestřička říkala, že dítě bude zdravé, že je to holčička, a ptala se mě, jestli ji chci obřezat. Říkala, že ženská obřízka není dobrá věc.“

Esohe je stydlivá mladá dáma. Slova jako „vagina“, „penis“, neřkuli „sex“ by nevyslovila, ani kdyby jí vráželi rozžhavené dráty pod nehty. S úslovím „ženská obřízka“ však nemá sebemenší problém. Je to tradice.

Esohe sama je obřezaná. Tak jako její vrstevnice přišla o klitoris, když jí bylo nějakých šest nebo osm týdnů. Patřila ke dvěma nebo třem generacím nigerijských holčiček, které rodiče nechali obřezat v miminkovském věku, aby „dodrželi tradici“ a vyhnuli se trablům.

Iva Pekárková: Červená veverka s ručením omezeným

Roku 1981 Spojené království červené veverky zařadilo mezi chráněné živočišné druhy

Žily ve Spojeném království od nepaměti. Dlouho byly považované za škodnou a ještě v 60. letech 20. století na ně lidé líčili pasti či otrávené návnady a stříleli je na potkání.

Ve skutečnosti má obřízka představovat rituál, který dívky uvede do dospělosti. Jakkoli drastická, zbytečná a krutá je tradiční ženská obřízka, její moderní verze je ještě krutější a zbytečnější. „Moderní“ způsob obřízky, to je reakce na to, že je mrzačení ženských pohlavních orgánů, jak zní oficiální název téhle praktiky, ve většině afrických zemí dávno zakázané. V kmeni Oza se ženská obřízka neprovádí už 15 nebo 20 let. Afrika tenhle barbarský zvyk pomalu opouští.

Bohužel se přesunul do Anglie. I tady je to zakázané, ale policie nemůže mít oči všude. Trest je přísný, ale ne tak jako v Africe. Navíc život v zahraničí často posiluje tradice. Podle průzkumů je procento afrických dívek obřezaných v Anglii výrazně vyšší než procento afrických dívek obřezaných v Africe.

Někdy stačí na to zavést řeč

O to víc mě potěšilo, že britské úřady a britské zdravotnictví konečně vykoumaly, jak s tím bojovat.

Někdy úplně stačí na to zavést řeč. Mnoho Afričanek se zmítá mezi úctou k tradicím a přesvědčením, že ženská obřízka je vážně pitomost. Leckteré závidí neobřezaným děvčatům, ale svoje dcery obřezat nechají. Obyčejně se domnívají, že je to všechno „africká věc“ a žádný „cizinec“ o tom netuší.

Iva Pekárková

Když Esohe pochopila, že anglická zdravotní sestra – běloška – o téhle africké zvyklosti dobře ví a nepovažuje ji za dobrou věc, tohle dilema ji přestalo trápit. A snad se dokonce i zastyděla za své kmenové tradice.

Vyrazila ze sebe: „Ne! Samozřejmě že svou holčičku neobřežu! Jak vás to vůbec mohlo napadnout?“