Iva Pekárková: Co potěší seniory

Čtěte také

Iva Pekárková: Hučákova dobrodružství

Ředitel poprosil všechny pracovníky, ať si dávají velký pozor, aby tenhle virus nechytili. „Nemůžu vám přikázat, abyste se chovali rozumně,“ řekl jim. „Ale apeluju na vaši zodpovědnost. A empatii vůči klientům.“

Světe, div se. Pečovatelky a pečovatelé, lidé z osmnácti nebo dvaceti zemí, kteří se do té doby mezi sebou značně škorpili, náhle získali stejného nepřítele a všichni táhli za jeden provaz. Používali ochranné prostředky. Odpustili si mejdany a schůzky s přáteli. Nikdo virus do domova nezanesl.

V téže době zkontaktoval ředitel příbuzné a kamarády klientů, pokud nějaké měli. Řekl jim, že prozatím musí zakázat návštěvy, ale pokud si chtějí své blízké odvézt domů, domov se s nimi finančně vyrovná. Z 87 klientů si příbuzní odvezli dva.

Čtěte také

Iva Pekárková: Ten hadr na puse a co ukázal čas

Někteří příbuzní se strachovali, co to se seniory udělá – být dlouho bez kontaktu se svými blízkými. Možná by radši riskovali smrt. Ředitel řekl, že je plně chápe, ale v tomhle okamžiku považuje za moudřejší chybovat na straně opatrnosti. Někteří klienti si přejí kontakty a za to riziko jim to stojí. Jakmile ale virus pronikne do budovy, bude zabíjet i ty, pro které je nejdůležitější být chránění.

Ilona tvrdí, že zákaz kontaktů nejvíc popudil ty příbuzné, kteří na návštěvy nikdy nechodili. Ale třeba se plete.

Dá se to zařídit 

Časem domov, tak jako řada dalších anglických domovů pro seniory, zavedl kompromis: Návštěvy byly povolené, ale jen jednou týdně a návštěvníci směli chodit nanejvýš po dvou. Pečovatelky seniora vždycky teple oblékly a vyvezly na čerstvý vzduch, do narychlo smontovaného altánku, kde s ním návštěvníci směli strávit půl hodiny, v bezpečné vzdálenosti.

Ilona tvrdí, že takový nával návštěv jejich seniorský domov nikdy nezažil. Lidé si uvědomili, že by své blízké mohli ztratit. Toužili je vidět, ale taky se je pokoušeli ochránit.

Zatím to funguje výborně. Virus do domova nepronikl. I senioři jsou spokojeni. Mnozí se dožadují výletů do altánku, i když za nimi nikdo nechodí. Někteří z Iloniných klientů dokonce tvrdí, že jejich společenský život nikdy nebyl tak skvělý.

Autorka je spisovatelka, žije v Londýně