Íránský jaderný program opět na pořadu jednání Rady OSN

Horečná diplomatická aktivita probíhá dál na vysoké úrovni, i když naděje na dohodu téměř neexistuje.

Například v úterý se kvůli Íránu sešli v Paříži zástupci šesti světových mocností - pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN (tj. Spojených států, Ruska, Francie, Británie a Číny) a také Německa - aby se dohodli na společném postoji vůči Teheránu. Írán totiž znovu nesplnil požadavek Rady bezpečnosti, aby do 1. května zastavil svůj program obohacování uranu.

Namísto toho, jeden z nejvyšších íránských vojenských velitelů, admirál Mohamed Ibrahim Dehkání opakoval nedávnou dosti odvážnou výhrůžku prezidenta Ahmadínežáda, že kdyby se rozhodly Írán napadnout Spojené státy, stane se prvním cílem odvetného útoku Íránců stát Izrael.

Nejde zde tedy jen o nějaká uhlazená diplomatická slova, která by si mezi sebou vyměňovali řádně akreditovaní zástupci zůčastněných zemí, ale o velmi zásadní a nebezpečný spor, jistě jeden z největších problémů současné světové politiky. Přes podobné výhrůžky a hlasité "harašení zbraněmi" se ale mnozí světoví diplomaté domnívají, že nadále má smysl jednat a že Írán sleduje určitou vlastní strategii, která neskončí nutně ozbrojeným střetnutím.

I americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová v neděli prohlásila, že Írán "hraje hru", když znovu nabídl obnovení inspekcí Mezinárodní agentury pro atomovou energii na svém území. Neplánované prohlídky podezřelých míst by jistě umožnily této agentuře získávat informace o íránském jaderném programu, ale je také velmi pravděpodobné, že Írán se bude snažit v této "hře" prohlubovat rozpory mezi Spojenými státy a jejich spojenci.

Zatímco členové Rady bezpečnosti OSN se ve středu v New Yorku připravovali na další jednání o íránském jaderném nebezpečí, Spojené státy daly najevo, že chtějí, aby Rada tentokrát schválila "závaznou" rezoluci, která by v budoucnu umožňovala vyhlásit sankce vůči Teheránu. Návrh takové rezoluce už předem připravili diplomaté Spojených států, Británie a Francie.

Americký velvyslanec v OSN John Bolton pak vyjádřil značnou netrpělivost své vlády v této věci a dodal, že pokud Rada bezpečnosti nebude "schopna anebo ochotna" se na takových sankcích dohodnout, mohly by Spojené státy vyhlásit sankce vůči Teheránu samostatně, pouze se svými spojenci a mimo rámec OSN.

Jak známo, Rusko a Čína dosud blokovaly jakoukoli rezoluci Rady bezpečnosti, která by výslovně Írán odsuzovala a která by do budoucna zavazovala světové společenství k nějaké akci. Obě tyto země k tomu mají zřejmé důvody, zejména snahu nadále rozvíjet s Teheránem výhodnou obchodní spolupráci.

Zástupci Ruska a Číny proto na mezinárodních jednáních sice souhlasí s tím, že Írán by měl zastavit svůj jaderný program, ale jedním dechem dodávají, že o celé věci je nutné dále "vyjednávat". Rozvoj čínského hospodářství je a do budoucna bude životně závislý na dovozu ropy, které má Írán obrovské zásoby a Rusko zase profituje právě na dodávkách v Íránu budovaných jaderných zařízení. Nemají tedy nejmenší zájem přerušit "plodnou" spolupráci.

Ale upřímně řečeno, ani západoevropané si nepřejí nějaké vyhrocení této krize a to ze stejných důvodů - své závislosti na dovážené ropě. Už teď se cena této komodity na světových trzích vyšplhala do neuvěřitelné výše, částečně díky neklidu a nestabilitě na Blízkém Východě. A také všichni víme, že sankce vůči Íránu by ke zlevnění ropy určitě nepřispěly.

Je proto spíše pravděpodobné, že evropští spojenci Spojených států se budou hodně snažit dospět v jednání s Teheránem k nějakému přijatelnému kompromisu. A budou odrazovat Washington od nějaké přímé a ukvapené akce. Jak naznačuje ve svém nejnovějším vydání americký týdeník TIME, není vyloučeno ani tajné jednání mezi Teheránem a Washingtonem o sporných záležitostech, jak si to údajně přejí "vlivní íránští činitelé".