Írán vysílá do OSN bývalého únosce

Írán jmenoval nového velvyslance v OSN, který má poněkud pochybnou minulost. Hamíd Abutalebí už sice zastával řadu diplomatických postů v Evropě, například v Belgii nebo Itálii, ale má na kontě jednu skvrnu – zúčastnil se krize okolo amerických rukojmí v roce 1979, která znamenala začátek islámské revoluce a nástup režimu ajatolláhů, všímá si izraelský deník Jediot achronot.

Abutalebí byl tehdy členem milicí, které vtrhly na americké velvyslanectví v Teheránu, zajaly jeho personál a držely jej v zajetí více než 400 dní. A teď Írán podal Spojeným státům žádost o diplomatické vízum pro Abutalebího. Sídlo OSN je v New Yorku, a právě americké úřady tak povolují pobyt zahraničním diplomatům této organizace, i když pocházejí z nepřátelských států.

Žádost byla podle deníku Jediot achronot podána už před několika měsíci a Washington s jejím vyřízením nepospíchá. Diplomaté ze zemí, které se Spojenými státy neudržují oficiální styky, jako Írán, Severní Korea nebo Kuba, se smějí pohybovat je do vzdálenosti 40 kilometrů od New Yorku.

Americké povolení ke vstupu do země, natož pak k pobytu, nedostal ještě nikdy žádný Íránec, který se krize okolo rukojmí v roce 1979 aktivně zúčastnil. Na druhé straně vízum dostali všichni přední politikové od Kuby až po Afriku, kteří by se dali obvinit z nejhorších možných zločinů, upozorňuje Gary Sick, který byl před 35 lety členem Národní bezpečnostní rady.

Abutalebí tvrdí, že se na útoku na americké velvyslanectví nepodílel a že tam jen občas „pomáhal s překládáním textů do francouzštiny a angličtiny“. Jeho fotka však zdobí webovou stránku íránských milicí, které obsazení velvyslanectví provedly.

Jeden z jejích vůdců, tehdejší student Mohammad Hášemí, řekl agentuře Bloomberg, že Revoluční gardy po krizi poslaly Abulatebího do Alžírska, centra islamistických hnutí.

Logo

Íránští útočníci tehdy drželi 52 amerických rukojmí 444 dní a požadovali, aby Spojené státy vydaly Teheránu íránského šáha, jemuž se podařilo ze země včas odjet. Ve snaze americká rukojmí vysvobodit vyslal tehdejší prezident Jimmy Carter do Íránu osm vrtulníků s údernými komandy. Mise však skončila naprostým fiaskem – žádný nedoletěl k cíli, jeden havaroval a v něm zahynulo osm amerických vojáků.

Spojené státy věděly několik měsíců, že Írán chce Abutalebího do OSN vyslat, dodává agentura Reuters. Teď ale média šíří zprávu o jeho zapojení do krize okolo rukojmích a na Bílý dům sílí tlak, aby mu diplomatické vízum neudělil. Zejména lidé, kteří byli v roce 1979 na americkém velvyslanectví v Teheránu zajati, píší petice a protestují.

Všichni na Íránu dodnes marně vymáhají odškodné za dobu, kterou v rukou Íránců strávili. Že by jeden z jejich trýznitelů získal diplomatické vízum a žil na americké půdě, je pro ně nemyslitelné.

Reuters však tvrdí, že informací o zapojení Abutalebího do íránské krize je málo a že diplomat ani nepatří k nejtvrdšímu jádru režimu ajatolláhů – je umírněný a proreformní, má blízko k Rúhánímu a k bývalým pokrokovým prezidentům Rafsandžánímu a Chátamímu a není o něm ani známo, že by měl nějaké přehnané protizápadní názory.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: gzb
Spustit audio