Írán volí prezidenta. Bude to klíčová postava Blízkého východu, píše server Al Jazeera

Čtěte také

Čtyři obvinění v případu podezřelých obchodů s ocelí. Stopa může vést až do Íránu, říká reportér

Podle Al Jazeery má největší šanci na úspěch Ebráhím nejvyšší soudce Íránu. Má širokou podporu konzervativních politiků a frakcí a v průzkumech vítězí s velkým náskokem. Stejně jako nejvyšší vůdce ajatolláh Chameneí nosí černý turban, což znamená, že je sajd, tedy potomek islámského proroka Mohameda.

60letý duchovní je také považován za nejpravděpodobnějšího kandidáta, který nahradí 82letého Chameneího, až zemře. To by Raísího podle oponentů mohlo přimět k opuštění prezidentského úřadu, pokud ve volbách zvítězí.

Raisí hrál podle Al Jazeery roli při masových popravách politických vězňů v roce 1988, krátce po osmileté íránsko-irácké válce. Během následujících tří desetiletí působil jako teheránský prokurátor, vedoucí Generální inspekce, generální prokurátor zvláštního soudu pro klér a zástupce hlavního soudce.

Jaderná dohoda?

Dalším z kandidátů je Abdolnáser Hemmatí. Do začátku letošního června zastával funkci guvernéra Íránské centrální banky. Tím se stal v roce 2018, krátce poté, co americký prezident Donald Trump odstoupil od jaderné dohody a začal ukládat tvrdé sankce, které nakonec semlely celou íránskou ekonomiku.

Čtěte také

Richard Seemann: Merkelová obhajuje jadernou dohodu s Íránem

Hemmatí výslovně podporuje obnovení jaderné dohody se Spojenými státy a zrušení sankcí. Navrhl také, že je připraven setkat se s americkým prezidentem Joem Bidenem, pokud to íránská vláda bude podporovat.

Současný prezident Hasan Rúhání nekandiduje, protože úřad zastával už dvě funkční období. Odpůrci íránského režimu a disidenti vyzvali k bojkotu voleb. Jsou mezi nimi syn bývalého šáha Rezy Pahlavího i opoziční vůdce Mír Hosejn Músáví. Ten je od roku 2011 v domácím vězení.

Oteplování Země se horší

Britský deník The Guardian přichází s článkem o výzkumu amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír a Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Vědci tvrdí, že energetická nerovnováha Země se v letech 2005 až 2019 zdvojnásobila.

Energetická nerovnováha označuje rozdíl mezi tím, kolik energie ze záření Slunce je pohlceno atmosférou a povrchem Země, ve srovnání s tím, kolik tepelného infračerveného záření se odrazí zpět do vesmíru. 

Čtěte také

Petr Šabata: Pokud jde o chápání klimatické změny, politici klopýtají za občany

A Země podle výzkumu zachycuje téměř dvakrát tolik tepla, než tomu bylo v roce 2005. Podle studie je toto zdvojnásobení částečně důsledkem nárůstu skleníkových plynů, které pohlcují záření, které by se jinak odrazilo zpátky do vesmíru.

Oteplování způsobené skleníkovými plyny pak vyvolává další změny, jako například tání ledovců, rostou vodní páry a ubývá mraků. Vědci uvedli, že při zesílení této energetické nerovnováhy nejspíš hrál významnou roli i přirozený cyklus změn chladného a teplého období v Tichém oceánu.

Jde tedy to pravděpodobně o kombinaci lidské činnosti a vnitřní proměnlivosti, informuje list. V současnosti způsobují oba tyto faktory oteplování, což vede k poměrně velké změně energetické nerovnováhy Země. Podle hlavního autora studie, kterého britský deník cituje, je tato změna bezprecedentní. 

Autor studie ale dodává, že nově publikovaný výzkum poskytuje pouze drobné nahlédnutí do problematiky klimatické změny a není na jeho základě možné s velkou jistotou předvídat, jak se bude energetická rovnováha země vyvíjet v následujících desetiletích.

Studie ale uvádí, že pokud se vstřebávání tepla nesníží, měly bychom očekávat ještě větší klimatické změny, uzavírá list.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.