Interkulturní mediace v českém prostředí

13. červenec 2013
Zaostřeno na cizince

Zjednoduší se kontakt cizinců s českými institucemi, sníží se zatrpklost, nedorozumění a napětí spojované se stereotypy a předsudky vůči přistěhovalcům – to o zavedení nové profese interkulturních mediátorů tvrdí její zastánci.

Co znamená interkulturní mediace pro migranty a jak se k tomu staví vládní a nevládní sektor u nás? Mezinárodní konference na toto téma, která se nedávno konala v Praze, přinesla zajímavé zahraniční zkušenosti.

V pořadu Zaostřeno hostem Aktilek Mardanová, právnička z Kazachstánu, která i s rodinou u nás získala azyl. Tvrdí, že je ve vlasti pronásledovali kvůli náboženství.

Jako devatenáctiletá dívka totiž přijala vahhábismus, což je sunnitská fundamentální forma islámu, a tím vyvolala zájem a negativní reakce státní bezpečnosti.

O to víc si váží toho, že v Mladé Boleslavi nevzplanul žádný oheň na střeše kvůli náboženským odlišnostem, na kterých její rodině záleží. Týká se to především vztahu k hudbě a kreslení, což se jí podařilo vyřešit i bez interkulturních mediátorů, kteří tehdy v Mladé Boleslavi nepůsobili.

Tisíce kilometrů dál na západ podobné odlišnosti řeší zákon. O to těžší je pozice interkulturních mediátorů, kteří jsou například ve Francii etablováni od konce 70. let. Jak zvládají situaci, která nastala po zákazu nošení šátku ve školách?

„Francie nikdy nebyla úplně multikulturní a podporující multikulturu“, tvrdí Margalit Kohen-Emerique, psycholožka a výzkumnice v oblasti sociální práce s migranty z Francie.

Přesto, ve Francii existuje profese interkulturních mediátorů, kteří prý představují mosty mezi identitami a zprostředkovávají komunikaci mezi oficiálními úřady a migranty.

V České republice tomu tak není, na úředním seznamu profesí nejsou, ale nedávno se vážně mluvilo o možnostech etablování tohoto nového povolání. Co chybí a jak se na to díváme? Co znamená interkulturní mediace pro migranty a jak se k tomu staví vládní a nevládní sektor u nás?

Když v roce 2011 Ministerstvo vnitra a Inbáze rozběhly společný projekt interkulturních tlumočníků a asistentů na pobytových odděleních, kde v komunikaci úředníků a cizinců docházelo k problémům, odezva nebyla velká.

Dnes se tento pracovní novotvar zabydlel na pražských pobytových odděleních. Funguje úspěšně, ale zároveň vyvolává řadu otázek týkajících se kvalifikace, vzdělávání, budoucích podob služby.

Zatím nenastal čas, kdy jsou odpovědi úplné a jednoznačné. Jasné je ovšem to, že nejde jen o působení mediátorů na pobytových odděleních, ale i šíře – v různých institucích, kde se cizinci nejčastěji objevují. Tlumočit, vysvětlit, zprostředkovat, vyjednat, zabránit interkulturnímu nedorozumění, zatrpklosti a napětí - to je jejich úkol.

Hosty pořadu jsou Eva Dohnalová z InBáze, komunitního centra pro migranty a českou veřejnost, Pavla Novotná z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, právnička z Kazachstánu Aktilek Mardanová a Margalit Kohen-Emerique, psycholožka a odbornice na migrační oblast z Francie.

Pořad Zaostřeno na cizince poslouhejte v sobotu 13. července od 18 hodin.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.