Integrace cizinců na lokální úrovni

Realita v městských částech, kterou mění zvýšená přítomnost cizinců, může být chápána jako potenciál pro další rozvoj. Nebo může vést i ke konfliktu a zhoršování sousedských vztahů.

Nastavení integrační politiky se stává důležitým bodem společného soužití. Jak vznikají strategie integrace na lokální úrovni?

Podle posledního sčítání lidu přesahuje ve správním obvodu Praha 12 podíl cizinců 11 procent. Jde o výrazně vyšší podíl, než je ve většině českých obcí. Kdy naposledy starosta Jiří Koubek slyšel nějaký návrh cizinců, týkající se místního života?

„Ochota participovat je o něco menší. My máme problém najít ve vietnamské menšině lidi, kteří se budou drát za svá práva a budou chtít a říkat, my chceme být v komisi, my se chceme podílet na tomto. Náš problém je opačný.“

Nová spolupráce přes workshopy

Své úsilí směřovala městská část na podporu přirozených akcí. „Tam se majorita s menšinou může potkávat, aniž by to nutně mělo nějakou formu. Když to spojíte s vynikající vietnamskou kuchyní, přitáhnete spoustu lidí, a názorové spektrum je mnohem širší, pestřejší, více odráží náladu a život v městské části.“

Na pražskou koncepci integrace cizinců se čekalo dlouho. Jana Hajná z magistrátního oddělení národnostních menšin a cizinců míní, že tvorba integrace je spjatá se vznikem Integračního centra Praha. To byla cesta, kde se tvorby dokumentů účastnili i cizinci.

„Koncepce vznikala zespoda. Součástí tvorby byly workshopy, na kterých se ti zástupci podíleli. Na tvorbě se podílelo 64 subjektů. Máme pět priorit, jednou je financování, dále, aby byla vytvořena analýza situace migrantů na území hlavního města Prahy, pak vzdělávání, informovanost a přístup migrantů k sociálním a návazným službám.“

Co se pro Prahu 12 změnilo existencí pražské koncepce? Podle Marie Vašákové, koordinátorky agendy integrace cizinců v městské části Praha 12, vznik koncepce znamenal, že na magistrátu by mohl vzniknout ucelený systém pro Prahu. „Není možné dělat integraci cizinců na lokální úrovni. Obrovským přínosem bylo síťování služeb, poznávání se navzájem, a zapojování dalších organizací.“

Komunitní plánování má na Praze 12 tradici. „Na pomoc jsme si vzali Multikulturní centrum Praha, které nám pomáhalo v roce 2013 vytvářet první strategii integrace cizinců na území Prahy 12 a Prahy - Libuš. Základem byly workshopy, kde byli zástupci úřadů, neziskových organizací, migrantů. Vznikly tam vazby na další spolupráci. V tom vidím největší přínos.“

Integrace cizinců u Městské policie

V Praze Libuši slavili asijský lunární rok i masopust zároveň

Otázka strategického plánování integrace v městských částech není jednoduchá. Podle zkušeností nadace Bertelsmann Stiftung z Německa se konání integračních workshopů ukázalo jako užitečné. Jejich adaptaci do českých podmínek vymyslel Jakob Hurrle z Multikulturního centra Praha, dnes zastupitel městské části Praha 7.

„Workshop dělá Praha 12 a Libuš, tam už jsou velké znalosti. Jde o to spojit lidi a začít to dělat systematicky. Všechno, co tam vznikne, se zapíše, ofotí a na konci vznikne dokument, může to být podklad pro komunitní plán sociálních služeb. Jde o to, dostat víc informací směrem k cizinecké komunitě, třeba u Vietnamců je specifická pracovním vytížením. Není možné pro ně dělat odpolední setkání.“

Oksana Stránská, původem z Ukrajiny, pracuje u Městské policie jako strážník hlídkové činnosti v městské části Praha 12. Natáčeli jsme po její dvanáctihodinové službě.

„Poté, co jsem získala české občanství, jsem to hned zkusila. Pomáháme, snažíme se dělat všechno pro to, aby lidi se cítili bezpečně. Bylo mi 21 let, měla jsem gymnázium, pak jsem studovala na obchodní akademii, poté jsem ukončila policejní akademii. V dnešní době dělám magisterské studium, obor mezinárodní vztahy a veřejné vztahy.“

Oksana není u městské policie jediná cizinka. „U nás ještě pracuje kolega z Ruska. Myslím si, že jsme průkopníci v tomhle oboru.“

Popisy života v Praze 12 se různí podle toho, kdo o této městské části přemýšlí. Možnou skicu rýsuje Lin Vu Van, interkulturní tlumočník.

„Občas potkáte někoho, kdo není tak milý jako ostatní, ale to se stává. Úředníci jsou taky lidé a občas mají dobré dny a občas špatné.“

Jako interkulturní tlumočník pomáhá v běžných životních situacích, „Autoservis, pojištění, návštěva lékaře, občas úřady. Jednu dobu jsem tlumočil i pro cizineckou policii.“

Pro úspěšnou integraci je podle něho klíčový jazyk. „Jde o to, aby se člověk naučil natolik češtinu, aby dokázal nějak komunikovat. Ale moji rodiče češtinu nepotřebují, protože žijí v komunitě, a když něco potřebují, já jim pomůžu.“