Imunita na věčné časy

Zároveň ale rovněž říkají: je třeba k tak vážné věci přistoupit adekvátním způsobem. Nic neurychlujme a podívejme na to pořádně. A vždy najdou řadu prý závažných nedostatků, což vede k tomu, že vše zůstane při starém. Tedy zachována imunita ve velmi širokém pojetí, přičemž do očí bije především ustanovení, podle něhož pokud parlament svého člena k trestnímu stíhání nevydá, je to už v daném případě navždy vyloučeno. Například: kdyby se před lety povedlo Vladimíru Železnému přesvědčit senátorské plénum o své nevinně a o tom že je jen obětí nějakého spiknutí, měl by své kauzy jednou provždy z krku. Jak jistě každý uzná, je to ustanovení skandální. Ale pořád platí.

I po dnešním dopoledni, v němž horní komora smetla sněmovní návrh, podle kterého by i v případě nevydání mohl žalobce zahájit trestní stíhání jakmile dotyčnému zákonodárci skončí mandát. Tuto předlohu poslanci schválili těsně před jarními volbami a senátoři pak její projednávání v červnu o několik měsíců odložili. Právě do tohoto čtvrtka. Nešlo přitom o novelu zvlášť revoluční, ještě stále by imunita zůstávala i tak dost tučná. Ale přece jen, aspoň by zmizel nejkřiklavější paragraf a mohlo by se přece hned začít pracovat na další demontáži stávající velkopanské ochrany. Ale v duchu argumentů předcházejících let senátoři usoudili, že než mít něco polovičatého, tak raději nic. Vždyť je přeci už na světě nový návrh, který pojem imunity z ústavy úplně odstraňuje a zákonodárci by jen nemuseli být zodpovědní za výroky pronesené na parlamentní půdě. Jinak by si byli v trestních kauzách rovni s ostatními občany.

Háček je samozřejmě v tom, že taková radikální změna by mohla být definitivně schválena za dost dlouhou dobu a sázkové kanceláře by už teď mohly vypisovat kurs na výsledek. Kurs ovšem dost mizerný, protože žádný soudný občan nepředpokládá, že pokud se zákonodárci zatím zuby nehty bránili každé drobné úpravě, kývnou náhle na praktické zmizení pojmu imunity.

Leckdo byl už před půl rokem přesvědčen, že dnes senátem odmítnutý poslanecký návrh byl jen populistickým předvolebním gestem. Které nadto nemělo žádný význam, neboť občané dávno vědí své a o dobré vůli parlamentu zbavit se rozsáhlých výhod by je mohlo přesvědčit jen jediné - kdyby se tak skutečně stalo. A titíž skeptikové nadto říkali, že poslanci moc dobře věděli, jak senátoři s aspoň jakousi redukcí - tj. pošlou ji k ledu. Možná je to náhoda a nikoliv domluvená věc, ale skeptické prognózy se naplnily stoprocentně. Věc je tedy opět v bodě nula. Neboť přesně z něj startuje do parlamentních komor už zmíněná novela, podle níž mohou zákonodárci akorát beztrestně říkat na své půdě cokoliv a zůstala by také zachována pouze imunita přestupková. Pokud zákon někdy po Novém roce ústavní většina senátu přijme, poputuje do sněmovny, kde ho budou nejprve měsíce zkoumat výbory a celkem ho čekají tři kola plenárního hlasování. A i kdyby ho nakrásně sto dvacet poslanců přijalo, vrátí se k dalšímu hlasování opět do Senátu.

A už také hned znovu zazněly pochybovačné hlasy - tentokrát přímo z parlamentních lavic. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Stanislav Křeček řekl, že předloha prý narazí, neboť jde o populistický nekvalifikovaný návrh, ve kterém, se například počítá i s tím, že policie by mohla zákonodárce kvůli trestnému činu i zadržet. To prý asi bude jedním z nejdiskutovanějších bodů. "Tato úprava nemá obdoby v evropském parlamentarismu, ten poslanec opravdu nemůže být takto zadržen bez souhlasu sněmovny," řekl Křeček. A senátor strany lidové Jiří Stodůlka právě k tomu pravil, že by mohlo být nebezpečné zvlášť v situaci, kdy je ve sněmovně vyrovnaný stav 100 na 100. "Víme všichni, že hovoříme o volebním patu, kdy se shání poslanec na tu či onu stranu", řekl Stodůlka.

Čímž připustil možnost nehrubějšího zneužívání policie politiky, jako v nějakém poloautokratickém režimu. Anebo má česká republika skutečně tak blízko k lukašenkovským metodám? To působí skoro jako poplašná zpráva. Za níž by ovšem nebylo možno pana senátora nyní stíhat. A zřejmě to nepůjde nikdy. Nedivme se, že ze zemí se staletými demokratickými tradicemi je hleděno na české chápaní imunity přinejmenším nevěřícně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .