Ilegální obchod se zbraněmi v Rusku
Je to už prakticky 1/4 roku, co v Rusku oficiálně skončila protiteroristická operace v Čečensku. Důvod: úspěšné potlačení vzbouřenců. Hlavně věta přitom obsahuje hned několik protimluvů. Zejména Čečensko už dlouho není součástí Ruska, tedy fakticky, za druhé potlačení separatistů, často spíše teroristů není také přesně formulované. Moskva zřejmě vychází ze staré britské presumpce, že každá velká země musí mít svůj Belfast.
Británie ho už nemá, a tak se ho snaží nemít ani Moskva. Rusko je přece součástí civilizovaného světa, byť se mnohým nezdá. Problémem jsou ale zbraně a nejen v Čečensku, jejich volný pohyb po Rusku posunuje zemi někam k africkým bojovným kmenům, nežli ke Spojenému království. Boj s černým obchodem se zbraněmi a náboji se stal proto také tento týden hlavním bodem jednání Národního protiteroristického výboru.
Od počátku roku FSB registruje už 17tisíc zákonných přestupků a bezpečnostním službám se dokonce podařilo přehradit několik významných zbraňových toků. Podle šéfa FSB Bortnikova jde hlavně o směr z Jižní Oseti a Abcházie do Ruska. Chtělo by se říci, kdo s čím zachází, tím také schází. Bylo to přece Rusko, kdo podpořilo separatismus obou gruzínských regionů a Moskva, která uznala jejich nezávislost, resp. je to ruská armáda, která kontroluje obě povstalecká území. Pokud je, jak tvrdí. dokázala uchránit před gruzínskou ofenzívou, proč ne před pašeráky zbraní?
Proto asi, že ani ruská armáda nemá dostatečnou kontrolu nad územími, která uloupila Gruzii, nebo spíše proto, že ani ruští vojáci nemohou, nebo nechtějí černý trh potlačit. V konečném důsledku to znamená, že ani ruský protektorát nad oběma odbojnými republikami nemá kýžený pacifikující účinek a Rusko si prostě jen přibralo další zátěž k už tak složité bezpečnostní situaci na Kavkaze. Čečensko se mu sice podařilo téměř vymazat z mapy světa, ale co bude s Jižní Osetií a Abcházií? Pro názornější představu: ruské bezpečností služby jen letos zabavily v tomto regionu více než 2,5 tuny výbušniny a 180 bomb. Jak vidno, Rusko tady má dost svých problémů. Například federálními silami oficiálně přiznaných 260 základen a skrýší domácích povstalců.
Podle ředitele FSB Bortnikova razie pod krycími jmény "Arsenal", "Dynamit" a "Pyrotechnika" odhalil podstatu celého ilegálního obchodu. Zbraně totiž prvoplánově pocházejí ze samotných zbrojních továren a skladů, plus oblasti vojenských konfliktů. Jinými slovy Moskva si sama zadělal na tento problém tím, že podporuje nezávislost Jižní Oseti a Abcházie, které se jí odvděčují masivní zbrojní kontrabandou.
Nehledě na ukončení čečenské operace, musel šéf FSB přiznat smutný fakt, že se znovu aktivizují teroristé v Dagestánu, Ingušsku a Čečensku. Ve všech zmíněných, tedy i přichýlených regionech je podle FSB sdostatek zbraní a munice k malé, ale nepříjemné regionální válce. Proto Bortnikov uvažuje o uzavření hranic s odštěpeneckými gruzínskými provinciemi, což ve svém důsledku může znamenat sice oslabení zbraňové diverze, ale také vlivu Moskvy na obě neřízené protigruzínské provincie; Rusko se tak ocitá mezi dvěmi mlýnskými kameny, teritoriální celistvost + rozpínavost, nebo opatrnické udržování stávajícího stavu. Pacifikace po vzoru Severního Irska tu bohužel nepřichází v úvahu, protože poměry na Severním Kavkazu zdaleka nepřipomínají ekonomické poměry v Irsku. A ne dost na tom, FSB registruje zbrojní kontrabandy prakticky na celé délce své jižně-asijské hranice.
Pomoc může očekávat nejnověji i od mobilní sítě "Skartel", která poskytla hned tři své frekvence FSB, včetně šifrovaných zpráv. Faktem ale zůstává, že Rusko sedí na sudu se střelným prachem. nejsou tu totiž jen zbraně z odbojných republik, ale také ty, které vlastní ruská mafie a tento zbrojní arzenál není o moc slabší než onen kavkazský, neboť se vzájemně doplňují. Každý "slušný" nájemný vrah ostatně po sobě zanechá smrtící zbraň, aby nebyl usvědčen, protože nelegálních zbraní je tolik, že nikdy žádného pachatele neusvědčí. Je to tak dost Divoký Východ. A určitě potvrvá ještě hodně dlouho, než se podaří ruské moci alespoň donutit střelce k tomu, aby zbraně odevzdávali na prahu kasína. Zvláště teď, když se vláda herní domy rozhodla vykázat hluboko do vnitrozemí a mimo už dosaženou alespoň minimální civilizaci velkých měst, kde se nesluší vyhazovat do vzduchu auta za bílého dne, tak jak jsem toho byl svědkem v Moskvě v polovině 90.let..
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.