I rostliny znají kamufláž

Mnoho druhů živočichů se predátorům brání maskováním. Rostliny naproti tomu spoléhají na trny nebo jedovaté látky a žádný případ kamufláže u nich zatím biologové neznali. Vědci z australské Victoria University of Wellington ale tvrdí, že jeden takový případ existuje na Novém Zélandu. Zdejší stromy Pseudopanax crassifolius z čeledi aralkovitých během růstu procházejí značnými proměnami. Semenáčky mají malé lístky, které díky strakatému zbarvení splývají s lesní hrabankou. Vzrostlejší mladé rostliny zase mají dlouhé listy s pilovitými okraji. Podle biologů jde o adaptace, které rostlinám kdysi umožňovaly přežít "nájezdy" hladových ptáků moa. Ti byli dominantními býložravci Nového Zélandu až do doby před 750 lety, kdy je vyhubili Maorové.

Nenápadné semenáčky obrovští ptáci mohli snadno přehlédnout a listy větších rostlin se jim zase díky podlouhlému tvaru s vroubky špatně polykaly. Teprve rostliny, které dorostly do výše 3 metrů - tedy mimo dosah obrovských ptáků - si mohly dovolit listy bez těchto obranných struktur. Vědci svou teorii podpořili srovnáním stromů Pseudopanax crassifolius s příbuzným druhem Pseudopanax chathamicus z ostrova Chatham, kde ptáci moa nežili. U zdejších stromů jsou rozdíly mezi vzhledem semenáčků, mladých a dospělých rostlin daleko méně výrazné, než u stromů z Nového Zélandu.

Výsledky studie publikuje časopis New Phytologist.