Ať hygieny smí rozhodnout o testu celé školy a stát to proplatí. Teď to nejde, kritizuje primátor Hřib

21. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Test na koronavirus

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) vyzval před několika dny vládu, aby obnovila povinné testování ve školách. „Neusilujeme o obnovu plošného screeningu. Chceme, aby školy nebo zřizovatelé měli možnost dle místních podmínek testování znovu nastavit,“ vysvětluje Hřib. „Bránil bych se tomu, aby si svévolně politici na radnicích, případně ředitelé sami mohli rozhodovat o testování,“ nesouhlasí náměstek pardubického primátora Jakub Rychtecký (ČSSD).

Hřib upozorňuje, že z celkového počtu nových nakažených v republice tvoří Praha zhruba čtvrtinu. „Když to sečtu se Středočeským krajem, jde o nějakých 40 procent z celé republiky. Určitě tedy není náhodou, že v Praze a ve Středočeském kraji už máme první zavřené školy z důvodu nákazy. A uzavřené jsou i jednotlivé třídy na jiných školách,“ popisuje.

Čtěte také

Vedení Prahy podle něj požaduje, aby vláda pro školy zajistila příspěvek na testování ve výši 200 korun na žáka, protože v pražském rozpočtu na to peníze nejsou.

„Máme dostatečnou kapacitu na PCR testování. Nemuselo by být dvakrát týdně, stačilo by bohatě třeba jednou za 14 dní. Prostě podle místních podmínek, nevytvářet to jako plošné záležitosti, když je situace v různých regionech různá,“ říká pražský primátor.

Dodnes jsem neviděl přesvědčivá data

Rychtecký prý rozumí tomu, že primátor vnímá situaci v Praze dramatičtěji. Otázkou ale podle něj je, jestli jsou skutečně primárním ohniskem vzdělávací zařízení.

Čtěte také

„Dodnes jsem neviděl data, která by mě přesvědčila ze strany státu o tom, že děti jsou hlavními přenašeči, že jsou největší rizikovou skupinou a že by měly být testovány screeningové plošně na úkor jiných skupin obyvatel. A pro mě není argument ani očkování. Víme, že jsou země, které mají mnohem vyšší proočkovanost, přesto tam přišla další vlna covidu. A musím také říci, že samotné testování je pro řadu dětí stresující záležitost. Dovedl bych si například představit testování, které by bylo zaměřeno cíleně v ohniscích,“ naznačuje.

Je potřeba vnímat i ekonomický dopad. Dva tendry na testy do škol stály 280 milionů, tedy jako 4800 chytrých tabulí.
Jakub Rychtecký

Připomíná, že na začátku školního roku bylo v Pardubicích provedeno přes 98 tisíc testů, z toho 14 antigenních se ukázalo pozitivních, ale pouze tři PCR potvrdily, že se jednalo o covid.

Čtěte také

„Je potřeba vnímat i ekonomický dopad testování. Ty dva tendry na dodávky testů do škol stály 280 milionů, což znamená například pořízení 4800 chytrých tabulí do škol. Jsou to finanční prostředky, které by plně pokryly provozní příspěvek pardubickým základním a mateřským školám na tři roky,“ vypočítává.

Upozorňuje také, že v Pardubicích byly od zahájení školního roku z 383 základních škol tři třídy v karanténě. „A v mateřských školách, kde se screening neprovádí, byla ze 128 tříd v karanténě jedna. Takže rozdíl je v jedné setině procenta,“ popisuje.

Teď není možné, aby třeba zřizovatel, u základních škol městská část, nebo alespoň školy testování spustily podle potřeby.
Zdeněk Hřib

Hřib zdůrazňuje, že jen na Praze 11, což je jedna z 22 velkých pražských městských částí, je v karanténě aktuálně devět tříd v jedné základní škole a pět tříd v další škole. Za zásadní problém považuje to, že nejsou data o nakažených ve školách.

„Nemáme nastavený systém testování. Není teď možné, aby třeba zřizovatel, u základních škol městská část, nebo alespoň školy testování spustily podle potřeby,“ vysvětluje. Varuje, že pokud se to nějakým způsobem zanedbá, následky mohly být opět vážné – jako v minulosti.

Spíš otázky státu

Podle Rychteckého je požadavek pražského primátora legitimní. Bránil by se ale tomu, aby si svévolně politici na radnicích, případně ředitelé sami mohli rozhodovat o testování.

Čtěte také

„Mělo by to být v rukou odborníků, epidemiologů na základě nějakých parametrů, kritérií. A pak k tomu přistupovat regionálně. Měli bychom se zabývat prevencí systému, aby se personálně posílily kapacity krajských hygienických stanic. Znamená to, že jsou to spíš otázky státu,“ dodává.

„Pochopitelně ani v Praze by určitě nerozhodovali starostové nebo rady městských částí jako zřizovatele základních škol, bez konzultace s odborníky,“ reaguje Hřib a shrnuje problém:

„Nebránil bych se třeba ani tomu, aby rozhodovala o nařízení testování hygiena. Ale teď ten mechanismus prostě není zavedený. Aby někdo rozhodl, že s přihlédutím k místní situaci se bude testovat na škole nebo v městské části. A stát to proplatí.“

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Ptala se Lucie Vopálenská.

autoři: Lucie Vopálenská , kbr
Spustit audio

Související