Díky vakcínám je zátěž nemocnic nižší než loni. Čtyři pětiny z hospitalizovaných nejsou očkované
Zátěž nemocnic zůstává i přes současný nárůst pozitivních případů nákazy koronavirem ve srovnání s loňském nízká. Právě míra hospitalizovaných lidí by měla být jedním z hlavních ukazatelů závažnosti šíření koronaviru. Za lepší vývoj epidemie po prázdninách než jaký Češi zažili loni, může podle odborníků vakcinace.
Záchyt testovaných lidí se pohybuje v průměru kolem tří procent, totožné procento covid-pozitivních lidí končí v nemocnicích. V Česku je v nemocnicích momentálně kolem 150 lidí s koronavirem, přičemž jejich počet o víkendu oproti minulému týdnu mírně klesl.
Čtěte také
Přílišný optimismus ovšem zatím není na místě, protože víkendová čísla nejsou dlouhodobě reprezentativní a víc se ukáže až během pracovního týdne. I tak jsou v porovnání s loňskými čísly současné údaje příznivé a více méně odpovídají realistickému scénáři epidemiologů a zdravotnických statistiků.
Ten k dnešku počítal zhruba s 200 hospitalizovanými. Podle nejčernějšího scénáře by v nemocnicích už bylo nejméně 500 lidí a příjmy by se pohybovaly kolem 50 lidí denně. V současnosti je to ale zatím naštěstí méně než deset osob denně.
Rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými
Podle zkušeností lékařů z Fakultní nemocnice v Ostravě je možné nové covidové pacienty rozdělit do dvou skupin. „Pozorujeme obrovský rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými pacienty,“ uvedl pro Českou televizi Peter Sklienka z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.
„Zatímco mezi očkovanými se ve valné většině jedná o pacienty vyšší věkové skupiny a se závažnými onemocněními, která postihují imunitní systém nebo vyžadují léčbu vysokými dávkami léků tlumících imunitu, mezi neočkovanými se jedná o lidi mladší i zcela zdravé nebo bez závažných komorbidit.“
Také kvůli tomu je čistě statistický věkový průměr hospitalizovaných nižší a pohybuje se kolem 65 let.
Třetí dávky pro rizikové pacienty už po 4 týdnech
Na jednotkách intenzivní péče nemají očkování dvě třetiny lidí, u hospitalizovaných mimo JIP je tento podíl o něco nižší. Přitom platí, že hospitalizovaní očkovaní lidé mají jiné, často závažné zdravotní potíže. „U osob, u kterých došlo k příjmu po očkování, to lze vysvětlit jednak vysoce pokročilým věkem nebo zdravotním stavem. Čísla jsou velmi pozitivní a hovoří ve prospěch očkování,“ potvrzuje šéf Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislav Dušek.
Ministerstvo zdravotnictví proto i na základě kontextu konkrétních případů počítá s jiným, očištěným poměrem očkovaných a neočkovaných v nemocnicích. Uvádí, že zhruba čtyři pětiny hospitalizovaných s covidem nemají očkování.
Čtěte také
Nedostatek protilátek po očkování mají například někteří pacienti po transplantacích. „Ti, kteří, jsou starší 60 let nebo mají za sebou nějakou agresivní terapii, nevytváří protilátky a hlavně mají horší průběh covidu. Proto jsme doporučili přeočkování třetí dávkou,“ vysvětluje místopředseda Společnosti pro orgánové transplantace Ondřej Viklický.
Lidé s velmi oslabenou imunitou, nejenom po transplantacích, ale třeba také s pokročilým HIV nebo ti, kteří se léčí se solidními nádory, mohou třetí dávku dostat už po 4 týdnech od druhé dávky očkování. Od pondělí mohou o třetí dávky žádat také všichni lidé, kteří mají po osmi měsících od základního schématu očkování.
Odborníci ji doporučují všem lidem nad 60 let. V Česku přitom stále více než 400 tisíc takto starých lidí nemá ještě žádnou dávku vakcíny. Pokud se setkají s koronavirem, je u nich tedy větší riziko, že by mohli skončit v nemocnici.
Související
-
Proč účinnost očkování v čase klesá? Vakcína je jiná než ta proti spalničkám. A koronavirus mutuje
Očkování proti spalničkám poskytuje ochranu na celý život, proti planým neštovicím na deset dvacet let. U vakcín proti koronaviru se počítá s aktualizacemi a přeočkováním.
-
Neočkovaní jsou černí pasažéři, nechtějí nést rizika. Spravedlivé je povinné očkování, tvrdí filozof
Zájem v Česku o očkování proti covidu-19 slábne. Měl by stát očkování přikázat? Anebo postihovat neočkované? Přemýšlí nad tím etik Jan Payne a filozof David Černý.
-
Luboš Palata: Evropa se zase dělí na Západ a Východ. A to v zájmu o očkování
Je to problém, který jsme tušili, ale příliš jsme se jím nezabývali. V první polovině tohoto roku celý vyspělý svět řešil otázku, kde co nejrychleji vzít co nejvíce vakcín.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.