Hroznýši, kteří nemají žádného otce

Partenogeneze je způsob rozmnožování, při kterém se nový jedinec vyvíjí z neoplodněného vajíčka a jeho dědičná informace se tak plně shoduje s matčinou. U bezobratlých živočichů je toto „neposkvrněné početí“ běžné, a vzácněji se vyskytuje také u obratlovců. V minulých letech vzbudily mírnou senzaci samice dvou druhů žraloků, které partenogenezí prokazatelně přivedly na svět zdravá mláďata. Letos se k nim přidružila také samice hroznýše královského (Boa constrictor) chovaná v zajetí.

U hadů bylo partenogenetické rozmnožování pozorováno už dříve – v roce 2003 se tak v amsterodamské zoo rozmnožila krajta tygrovitá, ale její mláďata nebyla životaschopná. Nový případ, který popisují vědci ze Severokarolínské státní univerzity, je zřejmě jiný: celkem 22 mláďat, která v roce 2009 a 2010 přivedla na svět samice hroznýše, se zatím má k světu. Všechno jsou to samičky s neobvyklým „karamelovým“ vybarvením. Genetická analýza potvrdila, že mláďata nejsou příbuzná žádnému samci, se kterým samička během života přišla do styku.

Partenogeneze je pro živočichy obvykle nouzovým řešením, ke kterému se uchylují při nedostatku pohlavních partnerů, v dobách stresu nebo změn životního prostředí. Naší samice hroznýše se to však netýká: byla chována ve společnosti samců a péče o ni se nijak neodchýlila od běžné rutiny. Může být proto jakýmsi genetickým podivínem, ale autoři studie upozorňují i na možnost, že asexuální rozmnožování je u hadů daleko častější, než je zatím zdálo.

Zdroj: North Carolina State University, Biology Letters