Houby jako hybatelé vymírání

Největší ze všech hromadných vymírání, jaká kdy Zemi postihla, nastalo asi před 250 miliony let. Permské vymírání smetlo 95 % mořských a 70 % všech suchozemských druhů živočichů, kteří obývali superkontinent Pangea. Krize také těžce postihla jehličnaté stromy, které rostly v rovníkových oblastech Pangey a které se neobnovily dříve než za 4 až 5 milionů let. Příčinou vymírání zřejmě byla masivní vulkanická činnost v oblasti dnešní Sibiře, která do atmosféry uvolnila obrovské množství plynu a prachu a vyvolala klimatické změny.

Studie vědců z Kalifornské univerzity v Berkeley a jejich britských a nizozemských kolegů však naznačuje, že kolaps permských ekosystémů mohly urychlit patogenní houby. Na mikrofosilním záznamu z celého světa dominují vlákna hub, která jsou pokládány za indikátor ekologických krizí. Podle vědců jsou tyto struktury podobné klidovým vývojovým fázím hub kořenomorek (Rhizoctonia), které napadají a zabíjejí rostliny. Až dosud se hromadný výskyt hub na fosilním záznamu připisoval velkému množství mrtvého dřeva. Objev, že tyto houby byly podobné dnešním patogenům, však naznačuje, že mohly v kolapsu permských ekosystémů sehrát mnohem aktivnější roli. Stromy oslabené klimatickými změnami vzaly útokem, vyvolaly smrtící houbové onemocnění a destabilizovaly lesnaté oblasti.

Zdroj: ScienceDaily, Geology