Hostitel vyhyne. Co bude s parazitem?
Odborníci i laici si dělají starosti s vymíráním ohrožených druhů, jako jsou pandy velké nebo lední medvědi, ale už méně se zajímají o osud jejich parazitů.
Biologové ze Severokarolínské státní univerzity se zabývají konceptem společného vymírání hostitelů a jejich parazitů. Matematické modely naznačují, že vyhynutí parazitů poté, co zmizí jejich hostitel, by mělo být běžnou záležitostí. To samé by se mělo týkat organismů, které žijí v mutualistických - tedy vzájemně prospěšných - vztazích a jsou na nich závislé. Ve skutečnosti tomu tak ale není - případů, kdy bylo takové kaskádovité vymírání zaznamenáno, najdeme ve vědecké literatuře jen pár. A jaká je příčina? Podle článku, který biologové zveřejnili v časopise Proceedings of the Royal Society B, je několik možností.
První z nich je, že vyhynutí parazitů, kteří jsou obvykle malí a nenápadní, si prostě nikdo nevšiml. Anebo mutualistické organismy mohou být na svém hostiteli méně závislé, než se předpokládá. Poněkud znepokojivá je však teorie, že vymírání hostitelů na parazity vytváří silný evoluční tlak. Parazit, kterému začne mizet hostitel, má jen dvě možnosti: vyhynout, nebo si najít jiného. Vymírání druhů pak může způsobovat, že se například mezi lidmi či domácími zvířaty začnou vyskytovat nové druhy parazitů. Autoři článku proto volají po intenzivnějším výzkumu. Upozorňují přitom, že nové lidské nemoci se často objevují právě v oblastech, kde je většina druhů savců a ptáků ohrožena vyhubením.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.