Host Studia Leonardo: molekulární biolog a genetik prof. Petr Dvořák

4. červen 2014

Do světa výzkumu kmenových buněk

Až donedávna nedokázali vědci s kmenovými buňkami v medicínské praxi efektivně pracovat. Dokud s přelomovým poznatkem nepřišel tým vědců Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

„To, co jsme potřebovali vědět, je, jak se buňky uvnitř embrya diferencují, rozdělují do různých specifických buněčných typů, které později utvářejí například plíce, játra nebo mozek" říká prof. Petr Dvořák.

Kmenové buňky slouží jako nevyčerpatelná zásobárna všech možných specializovaných typů buněk v orgánech a tkáních, kde plní své důležité funkce, dále se nemnoží a po nějakém čase se opotřebují a umírají. Bez neustálého doplňování ze zásobárny kmenových buněk by orgány a tkáně brzy přestaly fungovat a život by nebyl možný. Kmenové buňky však také existují v laboratořích, dokážeme je vyrobit uměle, uvažuje se o nich jako o zázračném léku a padají za ně Nobelovy ceny.
Co ale o kmenových buňkách skutečně víme? Není to Pandořina skříňka, kterou by věda neměla otvírat?

Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc., molekulární biolog a genetik, vystudoval Mendelovu univerzitu v Brně. Nyní je přednostou Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a prorektorem pro vědu. Jeho výzkumným oborem jsou kmenové buňky, ale vědecky působí i v dalších oblastech, jako jsou např. postup diferenciace kmenových buněk na buňky různých typů tkání, stabilitou genetické informace při kultivaci kmenových buněk a jejich užití pro vývoj léků. K jeho zájmům patří sportovní kynologie a dlouhé procházky po lese.


Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.