Hořela před 3 000 lety u Milešovky těla? Díky chemické analýze půdy vědci nahlížejí do dávné historie

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rentgenový spektrometr

Půda v Českém středohoří odhalí, jestli zde před tisíci lety bylo pohřebiště. Hradišťany se tak mohou stát chybějícím článkem nekropolí v rámci knovízské kultury.

„Díky těmto kamenům vidíme, že hradní val obepínal celé místo,“ ukazuje Michal Hejcman z České zemědělské univerzity. „Když si ale spočítáte objem kamenů, které tady byly, zjistíte, že ta hradba nemohla být extrémně vysoká. Je tedy otázkou, jestli toto hradiště mělo nějakou obrannou funkci, nebo spíš rituální.“

Půda na louce, která přiléhala k hradišti, vykazuje vysoký obsah fosforu

Po skutečném účelu více než 3 000 let starého hradiště vědci pátrají pomocí analýz půdy. Několik kousků hlíny by totiž mohlo osvětlit, k čemu se hradiště využívalo. Rozbor půdy se provádí pomocí rentgenového spektrometru. Tato zařízení se původně používala v průmyslové oblasti v 80. letech ve Spojených státech, kde se s jejich pomocí sledovala kontaminace těžkými kovy.

Člověk z půdy

„Sledujeme 20 hlavních prvků, patří mezi ně fosfor, vápník, zinek a měď. Obsah prvků v půdě se zobrazí přímo na displeji přístroje,“ říká Martin Janovský z České zemědělské univerzity. Na displeji se právě zobrazily výsledky ze vzorků, který je vložen pod infrazářič přístroje. „Obohacení fosforem je 2 700 ppm (Parts per million, pozn. red.), tedy asi 2 700 mg fosforu na kilogram půdy, to je poměrně hodně. A je tu také hodně draslíku a vápníku,“ odečítá z obrazovky Janovský.

Martin Janovský měří pomocí rentgenového spektrometru vzorky půdy.

Neobyčejně vysoký obsah fosforu je pro vědce indikátorem historického osídlení tohoto místa a podle jeho množství chtějí také určit nejpravděpodobnější využití Hradišťan. Pravděpodobně se zde dělaly ohně a při hoření zůstává po mnoha materiálech právě fosfor, například v dřevěném popelu jsou až 3 % fosforu. Lidský popel ale má až 16 % fosforu, velké množství tohoto prvku v půdě proto může být důkazem spalování lidských těl.

Pokud tady jsou místa, kde se pálili nebožtíci, my je podle obrovské koncentrace fosforu najdeme.


Michal Hejcman

Takový výzkum je podle Hejcmana možné dělat pouze na hradištích, která byla osídlena poměrně krátkou dobu. Nevýhodou fosforu totiž je, že jeho množství, které vyprodukovaly různé kultury, se na takových místech akumuluje. Vědci tedy potřebují lokalitu, na jejímž místě je existence hradiště například díky zbytkům keramiky doložená jen po určitou dobu . Pak je možné odhadnout počet obyvatel hradiště nebo činnosti, které se na takovém místě odehrávaly.

Pohřebiště, které archeologům chybí

„Jedná se o hradiště knovízské kultury, které datujeme do let 1 300 až asi 1 000 před naším letopočtem, takže víme, že lidé zde až 300 let nějak působili,“ říká archeolog Jindřich Štefl z Regionálního muzea Teplice. „Máme za to, že šlo spíše o obřadní činnosti. U knovízské kultury totiž zaznamenáváme velkou disproporci mezi sídlišti a pohřebišti. V severozápadních Čechách jsou doloženy stovky sídlišť, ale pohřebišť je jen několik.“

Pravděpodobně zde šlo o spíše obřadní než sídelní místo a podle Štefla na to ukazují chybějící základy budov. Na takový účel ukazuje i specifické umístění hradiště. „Lokalita leží 750 metrů nad mořem a vítr tady fouká víceméně celoročně, prostě není to místo ideální pro žití,“ vysvětluje Štefl.

Nůž s rámovou rukojetí a sekerka, nálezy z doby bronzové
Spustit audio
autoři: Ondřej Ševčík , mrk

Související