Archeologové objevili údajný hrob zakladatele Říma Romula

O nálezu píše populárně-vědecký server Live Science. Podle něj vědci soudí, že podzemní hrobka a kolem ní vybudovaný chrám pocházejí ze 6. století před naším letopočtem. Archeologové však v hrobce nenašli žádné ostatky.

Čtěte také

Římské sochy a oblouky hýřily kýčovitými barvami, zjistili vědci. Další výzkum Italové raději zakázali

Čtěte také

Multikulturní Římská říše úspěšně integrovala cizince. Ale nebylo to snadné

V podzemním chrámu, jemuž se řecky říká „hypogeum“, stojí také oltář zasvěcený Romulovi, popisuje Alfonsina Russoová, ředitelka Archeologického parku Kolosea, který pečuje o starověké památky Říma. Vstup do hrobky byl objeven na severozápadní straně Fora Romana pod budovou zvanou Curia Julia, Senátní dům. Ve starověkém Římě se hrobka nacházela pod centrálním veřejným hlasovacím shromaždištěm, takzvaným Comitiem.

Nedaleko hrobky stojí Lapis Niger, latinsky Černý kámen, starověká svatyně vykládaná černým mramorem, která údajně přináší smůlu. Vedle ní je kamenný kvádr označující místo, kde Romula údajně zavraždili žárliví členové Senátu. Podzemní chrám se tak podle ředitelky Russoové nalézá na „místě, které má pro politický život v Římě velký symbolický význam“.

Vchod do chrámu byl objeven při vykopávkách na severozápadní straně Fora Romana pod schody Curie Julie. Prázdný sarkofág v hrobce, jenž měří 1,4 metru, byl vyroben z lávového kamene, který pochází z lomu na Kapitolu nedaleko Fora Romana. V chrámu stál kruhový oltář na počest bájného zakladatele Říma.

Vykopávky budou pokračovat

Romulus měl podle pověsti ještě dvojče jménem Remus a obě děti odkojila a vychovala vlčice, která je spolu s dětmi dodnes znakem Říma. Bratři měli žít v osmém století před naším letopočtem, ale většina historiků soudí, že ve skutečnosti neexistovali.

Čtěte také

Beton starých Římanů s věkem tvrdne, zatímco moderní zvětrává. Tajemstvím je mořská voda

Podle pověsti byli chlapci vnuky Numitora, sesazeného krále latinského města Alba Longa, a syny jeho dcery jménem Rhea Silvia a boha války Marta v lidské podobě. Nový král nařídil, aby byli oba kojenci hozeni do řeky Tiberu, ale místo toho zůstali ležet na břehu. Tam je zachránila vlčice, která o ně pečovala, dokud je nenašel pastýř.

Romulus a Remus pak svému dědovi opět zajistili trůn Alby Longy a rozhodli se vybudovat město okolo místa, kde byli jako malí ponecháni osudu. Nemohli se však shodnout, na kterém kopci město postaví, a při hádce Romulus nebo jeho stoupenci Rema zabili. Romulus pak založil Řím na pahorku Palatin a stal se jeho prvním králem. Později se Řím změnil v republiku pod vedením Senátu a později v celou říši.

Romulova hrobka na Foru Romanu se stala pro Římany mytickým místem, o kterém se zmiňuje i starořímský historik Marcus Terentius Varro. Archeologové ji objevili v listopadu, když zkoumali práci svého italského kolegy Giacoma Boniho, jenž začátkem 20. století odkryl svatyni Lapis Niger. Teď se podzemí dokumentuje a koncem dubna budou vykopávky pokračovat, uzavírá server Live Science.