Holka modrooká

Sedím u potůčku v našem lese, házím do vody malé kamínky a přemýšlím o tom, jak je u nás krásně. Vesele si namáčím nohy a najednou se za mnou ozvalo:
Holka modrooká, nesedávej u potoka, holka modrooká, nesedávej tam.

Polekaně jsem vyskočila, kouknu za sebe, kdo to nechce, abych seděla u potoka? A on tam stojí táta a směje se.

V potoce se voda točí, podemele tvoje oči…
Ten potok musel být asi hodně nebezpečný, ne jako ten, který je v našem lese. Je to docela malinkatý potůček a vody je v něm sotva nad kotníky. No víte, kde máte kotníky na nohách, ne? Cože? On to někdo neví? Tak se všichni postavte, vyzujte si bačkůrky a podívejte se na nohy. Zamelte palcem. A teď druhým. Jde vám to?
A teď si sáhněte na kotník. A teď zkuste udělat nohou kolečko zrovna tím kotníkem. A druhým. No to nám to jde.

Já vám totiž musím něco říct. Táta slyšel, jak takhle mudruju, koukám přitom na ten náš malý potůček a tak začal o tom našem potůčku povídat příběh. Prý se opravdu stal a není to ani tak moc dávno. Bylo to tak. Jednou moc a moc dlouho pršelo a celý les už byl plný vody. Žádnou vodu nechtěl vidět ani mech, ani tráva. Nic už se nevsakovalo do země a tak začala voda stékat z lesa do toho našeho malinkatého potůčku.

„A představ si, Budínko, že ten potůček, co skoro není vidět a je v něm vody po kotníky, se najednou strašlivě zvětšil", řekl táta. Už se prý nedal ani přeskočit, tak byl široký. Voda se v něm hnala velkou rychlostí a brala s sebou všechno, co se jí postavilo do cesty. Táta viděl, že tehdy voda nesla i velký starý strom.
„Z takové vody jde strach, Budínko“, řekl a byl přitom hodně vážný!

A najednou začal zase zpívat.
Holka modrooká nesedávej u potoka, holka modrooká, nesedávej tam. V potoce je velká voda, vezme-li tě, bude škoda, holka modrooká, nesedávej tam.

Tohle mi nikdo nemusí ani zpívat, to je přece jasné. Kdyby několik dnů po sobě hodně pršelo, asi by mě nenapadlo chodit ven k potoku. Ale táta namítl, že bych se divila, kolik lidí taková divoká voda láká. Někdo prý dokonce vleze do lodi a riskuje život tím, že po takové velké vodě jede. A to je opravdu velká hloupost. Tak jsem tátovi slíbila, že já to nikdy neudělám.

Poslouchejte pořad víly Budínky, tady je první díl i s písničkou.

Další díly Notováníčka vysíláme od pondělí do pátku v 9:05 a 11:00.