Hodnocení snížení úrokových sazeb České národní banky

Proto ČNB bojuje proti stále sílící české koruně a guvernér Zdeněk Tůma prohlásil:, že ČNB je připravena opět vstoupit na trh, pokud to uzná za vhodné. Nepotvrdil zda centrální banka už v minulých dnech proti koruně zasáhla. Koruna z rekordních hodnot pod 29 korun za euro v minulých dnech oslabila a v pátek se po výrazném poklesu sazeb dostala až na hodnotu 30 korun 50 haléřů za euro. Proto se objevily spekulace, že centrální banka intervenuje skrytě přes zahraniční banky, aby korunu oslabila. Silný kurs koruny byl jedním z hlavních faktorů enormního snížení sazeb a poklesu prognózy hospodářského růstu a inflace. Silná koruna podle Tůmy může zhoršit finanční situaci podniků a tím zasáhnout růst HDP.

ČNB teď velmi úzce spolupracuje s novou vládou premiéra Vladimíra Špidly. Obě strany pokračují na smlouvě z počátku roku, kde se vláda zavázala ke směně veškerých privatizačních příjmů přes devizové rezervy ČNB. To je ovšem málo, proto by obě strany rovněž mohly nalézt další cesty spolupráce a v obecné rovině posoudit vhodné kombinace fiskální a měnové politiky. Ministerstvo financí by kurs rovněž mělo brát v úvahu při práci na střednědobém fiskálním výhledu. Tomuto postoji se nelze divit, protože koruna za poslední rok posílila zhruba o 14%, což analytici i centrální banka považují za nepřiměřené tempo. Optimální by bylo posílení o zhruba 4% ročně. Už vláda Miloše Zemana vycházela s centrální bankou docela dobře, zvláště poté, co po kauze prodeje IPB odešli ze svých postů ministr financí Mertlík a guvernér Tošovský. Nová partnerská dvojice Rusnok Tůma pak svou pružnou spoluprací prokázala, že obě instituce mohou spolu dobře vycházet jestliže mají společný cíl, zvyšování blahobytu občanů. Náhle byly zapomenuty hlasy o tom, že spolupráce s vládou by ČNB připravila o nezávislost. Nic takového se nestalo a ukázalo se že to byla jen propaganda podněcující už tak nepřátelský vztah Tošovský Klaus.

Vláda si od výrazného snížení úrokových sazeb o 3/4 procentního bodu slibuje růst českého hospodářství. Banky dostanou peníze levněji a tak začali upravovat klientské úrokové sazby. Střadatelé, kteří si své úspory ukládají v bankách, budou ale silně postiženi, protože si jim už tak nízké úrokové výnosy dále sníží. Na druhé straně nižší úrokové sazby vyústí v zásadní pokles úrokových sazeb na nové úvěry podnikovému sektoru nebo ve zvýšenou úvěrovou expanzi komerčních bank. Ale analytička České spořitelny, Helena Borská, dokonce míní, že vzhledem k omezenému vlivu úrokových sazeb na ekonomiku a naopak silné závislosti českého průmyslu na kursu koruny, nelze rasantní oživení ekonomického růstu očekávat. Řešení vidí jen v zastavení trendu posilování koruny, což by mohlo pomoci českému průmyslu. Podle analytiků začnou úrokové sazby znovu růst už v příštím roce. Rostoucí inflace prý donutí centrální banku k prudkému zvyšování sazeb v příštím roce a o půl druhého procenta. Snížení sazeb ministr financí Svoboda uvítal, ovšem už s menší radostí přijal fakt, že ČNB snížila také odhad růstu české ekonomiky.

Vyjádřeno ukazatelem HDP pro letošní rok to představuje pokles na 2 až 2,7 %. Dosud se předpokládal růst 2,1 až 3,1 %. V příštím roce by pak domácí ekonomika měla růst jen o 2,1 až 3,8 %, proti nynějšímu odhadu 2,9 až 4,9 %. V červenci příštího roku očekává centrální banka inflaci v rozmezí 1,6 až 3 %, v prosinci roku 2003 pak 1,8 až 3,2 %.

Hlavními důvody pro pokles prognózy jsou pomalé oživení v západní Evropě a silný kurs domácí měny, jímž se tak chlubil před volbami Miloš Zeman. Centrální banka tak v letošním roce opět neodhadla a opět podstřelí svůj inflační cíl.

Takže nezbývá než konstatovat, že názory vlády a ČNB se přece jen liší. Zatímco nám sociální demokracie, lidovci a unionisté slibují další ekonomický vzestup, nezávislá centrální banka očekává opak, tedy ekonomický pokles.

rse@rozhlas.cz