Hmat je zajímavý smysl, kterým se můžete o světě dozvědět spoustu věcí, říká tyflopedka Kochová
Terezie Kochová celoživotně pracuje s dětmi, které nevidí. 18 let je předsedkyní Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR. Pomáhá i pedagogům, kteří pracují s dětmi s těžkým postižením zraku. Jak myslí český sociální a školský systém na nevidomé děti? Jakou šanci mají na získání kvalitního vzdělání v oborech, které je zajímají?
Kochová působí jako tzv. tyfloped, tedy člověk, který se zabývá výchovou a vzděláváním lidí se zrakovým postižením.
Čtěte také
Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých má hned několik projektů. „Tím základním, který funguje po celou dobu fungování asociace, je projekt školní integrace. Podporujeme rodiny i školy, děláme například nejrůznější semináře, radíme rodinám, kam se mají obrátit,“ nastiňuje Kochová.
Dalším projektem asociace je knihovna hmatových knížek, kterou založili. Jedná se o jedinou knihovnu svého druhu v Česku. Dále třeba pořádají různá školení a pobyty, například plavecko-rehabilitační pobyt.
Hmat děti opravdu získat musí.
Terezie Kochová
„Plavání tu pro nevidomé je, ale není ho moc. A rehabilitační pobyty se nedělají vůbec, takže tímto vykrýváme velkou potřebu, protože pohybový vývoj dětí, které nevidí, je velice odlišný a je to velmi potřebné.“
I pedagogům nabízejí nejrůznější školení, například prostorové orientace, kdy je učí, jak k nevidomému či slabozrakému dítěti přistupovat. Dále se mohou zúčastnit zážitkových seminářů. „Učitelé dostanou klapky a mohou si s nimi vyzkoušet spoustu věcí. Upozorňujeme tím na možná úskalí takového vzdělávání,“ vysvětluje Kochová.
Hmatové obrázky
Již zmiňované hmatové knížky obsahují tzv. hmatové obrázky. Ty se vyrábějí převážně ručně a velmi důležitá je rozmanitost použitých materiálů. „Nejde jen o to, aby ten hmat přinášel informaci, ale aby to byl také umělecký zážitek.“
Čtěte také
„Úkolem těchto obrázků je, aby děti získaly pro hmatové poznávání světa, pro pozdější výuku Braillova písma. Hmat děti opravdu získat musí,“ popisuje Kochová.
Sluch a hmat jsou pro nevidomé dva hlavní kompenzační smysly. Sluch používáme podle Kochové v podstatě bezděčně. „Je lákavé si dát do uší sluchátka a všechno poslouchat. Ale aktivní hmat, to je něco jiného. A když člověk nevidí, tak potřebuje jak hmat, tak sluch.“
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Tatiana Čabáková.
Související
-
Jak vzniklo písmo pro nevidomé a slabozraké? Prsty v tom měl jeden voják
Dovedete si představit, na co všechno se hodí písmo, které můžete číst i ve tmě? Kdo vytvořil Braillovo písmo a co ho inspirovalo?
-
Nevidomí si mohou i díky českým univerzitám prohlédnout v Braillově písmu mapy téměř celé Evropy
Takzvané haptické mapy jim zpřístupní oblasti o rozloze přes 17 milionů kilometrů čtverečních nejen v Evropě, ale i v jejím blízkém okolí...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.