Hledání středobodu mezi bezpečností a svobodou

Netřeba zamlčovat, že tyto akce souvisejí s napětím mezi islámským světem a Západem a že Západ je ohrožen. Přinejmenším jeho mrakodrapy, nádraží, podzemní dráhy a letecké spoje. Další objekty nelze vyloučit. - Ohroženo je i Rusko, Indie a Filipíny. Také Izrael, jakkoli je v tomto ohledu jeho postavení zvláštní.

Nás se to prý zatím netýká. Čeští občané mezi obětmi zatím nebyli. Jsme však součástí Západu, byť zatím okrajovou. Vyvázat se z toho postavení nelze, a to z prostých zeměpisných důvodů. Nejsme Islandem ani Grónskem. Nelze vyloučit, že i my se časem dostaneme do hry. Měli bychom o tom přemýšlet.

Kdo je ohrožen, ten se brání. Na tento druh ohrožení však nikdo není připraven. Jedinou představitelnou obranou je prevence. Předvídavá a důmyslná. Nelze jinak než ji svěřit instituci, která má k tomu předpoklady. Tou není nikdo jiný než policie, vybavená potřebným servisem. Naše představy o působení policie České republiky - ať už vycházejí z její tradované reputace nebo z reálné zkušenosti - je vhodné ponechat nyní stranou.

Aby nás ta instituce mohla před nezvyklým ohrožením účinně chránit, potřebuje vhodné pravomoci. - A jsme u jádra věci. Rozsah policejní pravomoci je nepřímo úměrný rozsahu občanských svobod. Zvýšení pravomoci vyžaduje omezení svobody. Právě toto je současné dilema Západu, který volí (anebo bude brzy volit) mezi dvěma hodnotami: svobodou a bezpečností.

Nezvyklé ohrožení Západu dnes už nikdo vážně nepopře. Lidé se spíše snaží na ně nemyslet. Čas od času však dojde k faktické události, která je názorně připomene. Občas též slýchám naléhavé výzvy, aby se tím Západ nenechal zastrašit. Aby nerezignoval na vymoženosti liberální demokracie, na dosaženou míru občanských svobod a lidských práv, a nepodlehl pokušení diskriminace. Tyto výzvy kladou důraz na hodnotu svobody.

Aniž bych ji znevažoval, nemohu nevidět, že když se svoboda a bezpečnost stanou vzájemně se vylučujícími alternativami, prosadí se nakonec bezpečnost. Lidská nátura je už taková. Má to svou logiku. Potřeba sebezáchovy je prostě naléhavější. Stačí pak několik úspěšných teroristických akcí, zejména když to nebude v zámoří, ale někde blízko -, a pořadí sdílených hodnot se změní.

V této úvaze se záměrně vyhýbám otázkám typu kdo a proč tuto situaci způsobil a jaké jsou pohnutky vykonavatelů té nezvyklé hrozby. Nejsou nedůležité, ale když vznikne požár, je třeba nejprve hasit. O tom, co ho způsobilo, se uvažuje až pak.

Měli bychom o tom alespoň začít přemýšlet. Abychom byli připraveni, až nastane ten pravý čas. Jisté téma je aktuální už dnes. Máme u nás kompetentní instituci, jíž svěříme péči o ochranu i nezbytné pravomoci, až bude třeba? V jakém stavu jsou naše takzvané orgány činné v trestním řízení? Jaká je intelektuální, odborná a morální způsobilost našich policejních funkcionářů, zpravodajských služeb, státních zástupců, ministrů (ať už pocházejí z kterékoli politické strany)? Jak vnímá toto významné téma naše žurnalistika a jejím prostřednictvím veřejnost?

Dilematu svobody a bezpečnosti se nevyhneme. Ono je vlastně aktuální už dnes.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .