Hlavní tíhu bojů nesou Afghánci, potřebují jen naši pomoc, říká expert

Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Lubomíra Zaorálka (ČSSD) je nutné vést debatu o stažení vojáků z Afghánistánu. „Bezpečnostní situace se neustále zhoršuje a poslední volby ukázaly, že nedobrý je i politický vývoj. Veřejnost vládu, která nás tam legitimizuje, chápe jako vládu nepotismu a klientelismu,“ tvrdí.

Výkřiky politiků nad mrtvým vojákem z Afghánistánu jsou bezohledné. Je to jak kroužení supů nad mrtvými, tvrdí válečný veterán Gábor

Válka v Afghánistánu trvá už 17 let, a to i za účasti českých vojáků, kteří jsou součástí spojeneckých vojsk NATO. Po pondělním útoku na základně v provincii Herát zemřel další náš voják, dva jiní byli zraněni.

S odvoláním na studie expertů dodává, že svou přítomností generujeme více terorismu, než jsme schopni potlačit. Podle Zaorálka je třeba přejít ke strategii bleskových akcí námořnictva, letectva a speciálních jednotek za spolupráce místní armády, aby nevznikal dojem cizí okupace.

„Pan Zaorálek se chová jako politický oportunista, který se snaží svými výroky vydobýt mediální prostor,“ reaguje poslanec Pirátské strany Jan Lipavský. Diskuzi prý bylo možné vést při červnovém schvalování zahraničních misí.

Čtěte takéZaorálek: Generál blábolí. V Afghánistánu jsme se dostali do bažiny. Musíme se ptát, jaký to má celé smysl

Podle Lipavského Zaorálek lže, když obviňuje armádu z toho, že do Afghánistánu posílá vražedná komanda, která měla potrestat srpnovou smrt tří českých vojáků po sebevražedném útoku. Zaorálek si ale za svými výroky stojí.

Nejde o okupaci

Emotivně na Zaorálkova slova o okupaci a vrahounech ve studiu reagoval bezpečnostní analytik Otakar Foltýn: „V Afghánistánu je 16 tisíc zahraničních vojáků. Opravdu si někdo myslí, že bychom tam byli proti vůli 34 milionů Afghánců?“

Naopak to, kde má být armáda nasazena, je podle podplukovníka generálního štábu čistě politická záležitost, kterou vojáci nemají komentovat. Pozastavuje se ale nad tím, zda je vhodné diskuzi začínat ve chvíli, kdy máme padlé.

Talibán v Afghánistánu buduje vlastní stát. Zřizuje soudy a vybírá daně

V devadesátých letech se hnutí Tálibán v Afghánistánu soustředilo především na dohled nad morálkou. V současné době se ale v oblastech pod svou kontrolou snaží budovat i paralelní správní orgány, uvádí server panarabské stanice Al-Džazíra.

„Pokud ale začneme diskuzi ve chvíli, kdy nám tam padnou vojáci, tak tím Talibanu říkáme: ‚Zabijte ještě pár Čechů a někdo vyměkne.‘ Tím ty vojáky ohrožujeme,“ zdůrazňuje Foltýn.

Připouští, že situace v zemi se zhoršuje, stále prý ale jde o konflikt nízké intenzity. Drtivou většinu operací navíc provádí afghánská armáda a policie – jak uvádí poslanec Lipavský, letos v zemi padlo 16 zahraničních vojáků oproti 6 tisícům afghánským.

„I z toho vidíte, že bojují Afghánci. Starají se o svou vlastní zemi, potřebují jen pomoc,“ přidává se Foltýn. Doplňuje, že podle OSN až 95 procent civilistů umírá rukou Tálibánu při cílených útocích: „Jestliže necháte Tálibán převzít vládu, udělá to, co v 90. letech,“ varuje.

Upozorňuje také na to, že v protipovstaleckém boji je naivní představa, že nepřítel kapituluje. Za úspěch je naopak třeba považovat, pokud je donucen usednout k jednacímu stolu a dosáhne se politického řešení.

Konec se blíží?

Jan Fingerland: Má nekonečná válka smysl?

Tři čeští vojáci zahynuli ve válce, kterou bojujeme už mnoho let a možná nás čeká období ještě mnohem delší. Je to totiž válka, kterou z principu vyhrát nejde.

Děkan z univerzity v Kábulu Amir Ahmadzai připomíná, že z pohledu Afghánců válka trvá už 40 let, a to od sovětské invaze v roce 1979. „Všichni očekávají, že jednou přijde mír, a to i za cenu toho, že Tálibán bude vládnout spolu se současnými prozápadně orientovanými vůdci,“ přibližuje.

Názor na zahraniční vojáky se výrazně liší, ti vzdělanější jejich přítomnost oceňují, naopak na venkově jsou prý silnější sympatie k Tálibánu a domnívají se, že Spojené státy Afghánistán okupují. Tálibán například podle Ahmadzaie odmítá jednat s afghánskou vládou, protože ji považuje za dosazenou Američany.

Většina Afghánců není spokojena s přítomností koaličních sil. Ale vedle toho mají velký strach z toho, že po jejich odchodu by se situace zhoršila.
Amir Ahmadzai

Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland uvádí, že Tálibán ovládá maximálně 15 procent území, o další zhruba čtvrtinu se pak vedou boje. Důvodem, že v poslední době nabírají na intenzitě, může být i to, že se blíží nové uspořádání poměrů a jednání, a Tálibán se proto snaží vytvořit si co nejlepší výchozí pozici.

Situace rozhodně není tak tragická, jak ji popisují někteří odpůrci naší účasti v misi.
Jan Fingerland

Redaktor serveru Info.cz Pavel Novotný poznamenává, že Afghánistán nikdy nebyl klasickým státem a velkou roli tam hrají různé kmenové koalice a zájmy.

„Žádné řešení neexistuje, současná situace bude pokračovat. Bude existovat Západem podporovaná vláda v Kábulu a v paštunských územích bude vládnout Tálibán. Západ bude spokojený s tím, že nebudou vznikat nové výcvikové tábory islamistických skupin,“ předvídá Novotný.