Hlavní nádraží v Praze. Místo vítání a loučení, kterým občas procházely dějiny

3. prosinec 2021

Masarykův pohřeb, Češi odjíždějící na práci v Říši, dárek k Hitlerovým narozeninám, návrat Edvarda Beneše z exilu, nebo třeba rekord v opravě trakčního vedení. Společným jmenovatelem těchto událostí je hlavní nádraží v Praze, nejvýznamnější a největší osobní nádraží v českých zemích.

Letos 14. prosince si připomínáme 150 let od zahájení jeho provozu. To je dobrá příležitost podívat se, jaké nahrávky týkající se hlavního nádraží uchovává archiv Československého rozhlasu.

Hlavní nádraží v Praze v roce 1936

Tou nejstarší je rozsáhlá reportáž z v úvodu zmíněného pohřbu Tomáše Garriguea Masaryka. Konal se 21. září 1937. Masarykova rakev položená na lafetě tažené šestispřežím tehdy z jela z Pražského hradu přes Klárov, Staroměstské náměstí, Václavské náměstí až na hlavní nádraží. Tam na ni čekal zvláštní vlak, který ji odvezl do Lán, kde byl první prezident pohřben. Další dochované nahrávky se týkají například všesokolského sletu; ponuře působí reportáž příjezdu říšského protektora Konstantina von Neuratha do Prahy. Velmi zajímavá je pak česko-německá reportáž o odjezdu českých dělníků na práci do Německa.

Poválečné dochované nahrávky se téměř bez výjimky týkají vítání a loučení se státními návštěvami. Tím prvním a asi nejdojemnějším je návrat Edvarda Beneše z válečného exilu.  Po Evropě tehdy ani politici příliš nelétali letadly, a tak se hlavní nádraží stávalo dějištěm oficiálních akcí, jejichž součástí byly vojenské přehlídky, slavnostní projevy a také davy Pražanů provolávajících potentátům slávu.

Hlavní nádraží v Praze pohledem z letadla

Dochované nahrávky ze 70. let patří nejčastěji výstavbě nové odbavovací haly a s ní spojeným pracím na modernizaci tratí. Co dalšího jsme z rozhlasového archivu u příležitosti 150. narozenin pražského hlavního nádraží vybrali, si poslechněte v Archivu Plus.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.