Hjalmar Schacht se nacistům smál, zároveň jim ale sloužil

11. červen 2020

Měl pověst finančního génia, který nastartoval skomírající německou ekonomiku, zkrotil hyperinflaci a stabilizoval státní finance.

Bankéř Hjalmar Schacht by si nejspíš zasloužil obdiv, nebýt toho, že oddaně sloužil Adolfu Hitlerovi, kterému pomáhal financovat jeho nákladné sociální a zbrojní projekty.

Hjalmar Schacht se svojí manželkou a dětmi Helgou a Haraldem v lednu 1937

Vzdychání po „starých dobrých časech“ není záležitostí jen lidí, kteří řadu let prožili v poklidné nesvobodě našeho socialismu. Dodnes zaznívají podobné hlasy i v Německu; jsou to nekonečné vzpomínky na „Hitlerovy dálnice“, připomínající zdánlivý rozmach a prosperitu v letech socialismu pro změnu nacionálního. Hitlerův „hospodářský zázrak“ bývá spojován se jménem ekonoma Hjalmara Schachta (1877 – 1970). O pravdivé vykreslení jeho osudu se v pořadu Portréty pokusí publicista Pavel Hlavatý.

Pomyslný ekonomický úspěch Německa po nástupu nacionálních socialistů k moci nebyl zadarmo. Schachtovi se vše povedlo bezohledným zadlužením Německa, centrálním autoritativním řízením národního hospodářství, brutálními zásahy do práv institucí i občanů – a také kombinací zmražení cen i platů. „Počet nezaměstnaných klesl roku 1933 o třetinu na čtyři miliony. Stalo se tak ale metodami, kterých se předcházející vlády Výmarské republiky neodvážily,“ napsal německý publicista Harald Steffahn.

Věděl o atentátu na Hitlera?

S Hitlerem se Schacht poprvé setkal v lednu 1931 a byl ohromen: „V tom Hitlerovi vězí elán, silná vůle, která se nezdržuje úvahami, ale hodlá je proměnit v praktické skutky,“ liboval si Schacht. Rozhodl se s Hitlerem spolupracovat, otevřel mu dveře do salonů tradičních konzervativních kruhů a zajistil přístup k představitelům německého průmyslu. „Nacisté neumějí vládnout, já mohu vládnout jejich prostřednictvím,“ řekl Schacht v roce 1931.

Norimberský proces v listopadu 1945, uprostřed Hjalmar Schacht

Když se o dva roky později nacisté chopili moci, jmenoval Hitler Schachta podruhé prezidentem Říšské banky, ministrem hospodářství a zplnomocněncem pro válečné hospodářství. Přestože většinou nacistických pohlavárů pohrdal, získal Schacht neomezenou vládu nad německou ekonomikou. Od roku 1936 jeho význam v souvislosti s přípravou na válku klesal a v roce 1939 je od všeho důležitého odstaven, zůstala mu titulární funkce ministra bez portfeje.

V červenci 1944 byl zatčen a do konce války zadržován v koncentračních táborech kvůli podezření, že věděl o atentátu na Hitlera. Po válce byl Schacht postaven před Norimberský tribunál, kde se hájil tím, že chtěl Německu zajistit rovnoprávné postavení s ostatními evropskými státy, aniž tušil, že Hitler plánuje válku. Pro řadu lidí byly podobné výroky důkazem Schachtova cynismu, tribunál nicméně rozhodl, že z právního hlediska je Schacht nevinen. Po osvobozujícím verdiktu si Schacht založil vlastní banku a působil také jako poradce v řadě rozvojových zemí. Zemřel v požehnaném věku 93 let.

autor: David Hertl
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.