Hjalmar Schacht se nacistům smál, zároveň jim ale sloužil
Měl pověst finančního génia, který nastartoval skomírající německou ekonomiku, zkrotil hyperinflaci a stabilizoval státní finance.
Bankéř Hjalmar Schacht by si nejspíš zasloužil obdiv, nebýt toho, že oddaně sloužil Adolfu Hitlerovi, kterému pomáhal financovat jeho nákladné sociální a zbrojní projekty.
Vzdychání po „starých dobrých časech“ není záležitostí jen lidí, kteří řadu let prožili v poklidné nesvobodě našeho socialismu. Dodnes zaznívají podobné hlasy i v Německu; jsou to nekonečné vzpomínky na „Hitlerovy dálnice“, připomínající zdánlivý rozmach a prosperitu v letech socialismu pro změnu nacionálního. Hitlerův „hospodářský zázrak“ bývá spojován se jménem ekonoma Hjalmara Schachta (1877 – 1970). O pravdivé vykreslení jeho osudu se v pořadu Portréty pokusí publicista Pavel Hlavatý.
Pomyslný ekonomický úspěch Německa po nástupu nacionálních socialistů k moci nebyl zadarmo. Schachtovi se vše povedlo bezohledným zadlužením Německa, centrálním autoritativním řízením národního hospodářství, brutálními zásahy do práv institucí i občanů – a také kombinací zmražení cen i platů. „Počet nezaměstnaných klesl roku 1933 o třetinu na čtyři miliony. Stalo se tak ale metodami, kterých se předcházející vlády Výmarské republiky neodvážily,“ napsal německý publicista Harald Steffahn.
Věděl o atentátu na Hitlera?
S Hitlerem se Schacht poprvé setkal v lednu 1931 a byl ohromen: „V tom Hitlerovi vězí elán, silná vůle, která se nezdržuje úvahami, ale hodlá je proměnit v praktické skutky,“ liboval si Schacht. Rozhodl se s Hitlerem spolupracovat, otevřel mu dveře do salonů tradičních konzervativních kruhů a zajistil přístup k představitelům německého průmyslu. „Nacisté neumějí vládnout, já mohu vládnout jejich prostřednictvím,“ řekl Schacht v roce 1931.
Když se o dva roky později nacisté chopili moci, jmenoval Hitler Schachta podruhé prezidentem Říšské banky, ministrem hospodářství a zplnomocněncem pro válečné hospodářství. Přestože většinou nacistických pohlavárů pohrdal, získal Schacht neomezenou vládu nad německou ekonomikou. Od roku 1936 jeho význam v souvislosti s přípravou na válku klesal a v roce 1939 je od všeho důležitého odstaven, zůstala mu titulární funkce ministra bez portfeje.
V červenci 1944 byl zatčen a do konce války zadržován v koncentračních táborech kvůli podezření, že věděl o atentátu na Hitlera. Po válce byl Schacht postaven před Norimberský tribunál, kde se hájil tím, že chtěl Německu zajistit rovnoprávné postavení s ostatními evropskými státy, aniž tušil, že Hitler plánuje válku. Pro řadu lidí byly podobné výroky důkazem Schachtova cynismu, tribunál nicméně rozhodl, že z právního hlediska je Schacht nevinen. Po osvobozujícím verdiktu si Schacht založil vlastní banku a působil také jako poradce v řadě rozvojových zemí. Zemřel v požehnaném věku 93 let.
Související
-
V nenávistné kampani během procesu s Miladou Horákovou zneužili komunisté i děti
Byl to monstrproces, který měl šokovat. Ukázat, že komunistický režim se v likvidaci svých odpůrců nezastaví před ničím. Ani před justičními vraždami a popravou ženy.
-
V bytě naproti wehrmachtu ukrývala parašutisty z operace Anthropoid. Nenašli je ani při prohlídce
REPRÍZA | Dalo by se říci, že to byla běžná pražská rodina. Kropáčkovi, kteří bydleli v Praze v dnešní Buzulucké ulici.
-
Vlasovci – vojáci mezi dvěma totalitami
O kontroverzní témata naše historie skutečně nemá nouzi. Patří mezi ně i pomoc vlasovců Pražskému povstání v boji proti německým okupantům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.