Historie

„Nakonec jsem se přiznal. Sám ani nevím, co jsem všechno řekl,“ vzpomínal po letech Miloslav Čapek na brutální výslechové metody Státní bezpečnosti.

Prý to byl jeden z mála mužů, kteří dokázali odporovat v diskusi Hitlerovi. Však by se jejich vztah dal podle svědků nazvat nanejvýš korektně zdvořilým, ne-li chladným.

„Jeden národ! Jeden vůdce! Jeden společný cíl!“ Tak hřímal 11. prosince 1938 na předvolebním projevu v Bratislavě předseda slovenské vlády Jozef Tiso.

Jan Žižka, který žil ve 14. století je osobností, která málokoho nechává chladným. Na straně jedné obdivovatelé, na straně druhé kritici. 

Ještě na jaře 1968 byl Dušan Havlíček novinářem na volné noze. Pak přišel květen a s ním nabídka. Havlíček se měl ujmout vedení oddělení tisku, rozhlasu a televize.

Jméno Ludmily Pelikánové dnes zná už jen málokdo. Herečka, která ve své filmografii nemá žádný film, a dokonce se u ní neuvádí ani žádná divadelní role.

Rok 1989 v Československu. Rozkládající se režim se snaží vytvořit novou ústavu . Bylo dokonce zvažováno, že se k návrhu budou moci občané vyslovit ve všelidové diskusi.

„Velikost národa se neměří tím, co si umí vzít, ale tím, co umí dát,“ řekl už v roce 1967 český exilový prozaik a esejista Ladislav Radimský (1898−1970) aneb Petr Den.

Závěr roku 1947 nedával u nás, také v kontextu vývoje středovýchodní Evropy, příliš mnoho nadějí do budoucna.