Před 79 lety, 8. září 1941, zahájila německá vojska obléhání Leningradu (dnes Petrohrad). Blokáda trvala do ledna 1944. V obleženém městě zahynul milion lidí hlady.
Sociologie, sport, divadelní kulisy, ústav vědeckého ateismu, rozpad rodiny, bridž, Charta 77... Nikdy nešel cestou nejmenšího odporu, i když k tomu měl dost příležitostí.
Naše národní obrození představuje díky originálnímu postavení tohoto období v českých dějinách velmi významný rezervoár nejrůznějších dobově či historicky podmíněných mýtů.
V říjnu 1944 potlačila nacistická vojska povstání na Slovensku. Tečkou za aktivitami povstalecké armády bylo zajetí dvou generálů, Jána Goliana a Rudolfa Viesta.
Konspirační teorie tvořily důležité podhoubí nacismu i komunismu. A projevily se i v rozhlasovém vysílání. Jak, na to odpovídá dvoudílná dokumentární série Pavla Hlavatého.
Být synem proslulého a úspěšného císaře Karla IV., to není jen tak. V tak obtížné pozici se ocitl nejstarší syn tohoto panovníka Václav IV.
V kalendáři byl čtvrtek 1. srpna 1974. Média – tehdy ještě vlastně sdělovací prostředky – měla hlavní téma žně.
Vzdělaný, skromný a vtipný. Takový prý byl člověk, který za život užíval nejméně dvacet dalších jmen.
Na novém židovském hřbitově ve Světlé nad Sázavou má hrob Josef Margolius, obchodník z nedalekých Velkých Křepin. Zemřel v roce 1936.
