Historie

125 let uplynulo 11. října od narození slovenského politika Jána Ursínyho – muže, kterému se v roce 1946 podařilo na Slovensku porazit komunisty. Proč se na něj zapomnělo?

Rok 1962 nepatří v československé kronice 20. století k těm nejvýznamnějším. Přesto na podzim toho roku došlo v Praze k něčemu, co by dřív nemyslitelné.

Je mnoho příkladů, které ilustrují „bratrskost“ vztahů mezi komunisty v Praze a v Moskvě před rokem 1990.

Nejen války plodí oběti. Své mrtvé může mít i mír. Důkazem je smrt egyptského prezidenta Anvara Sadata, zavražděného před čtyřiceti lety 6. října 1981.

„Ruce vzhůru, vzdejte se, jste zatčen.“ Věta, kterou si spojujeme s policejním zatýkáním. Gestapáci ani estébáci podle zatýkaných takto mírná slova nepoužívali.

Druhá polovina válečného roku 1941 byla plná klíčových událostí. Německá armáda postupovala na východě k Moskvě, v protektorátu zněly reportáže z tiskárny Melantrich.

Ve Španělsku byla v roce 1969 objevena mrtvola Vjekoslava Luburiće; muže, který za 2. světové války velel síti chorvatských koncentračních táborů. 

Katolický duchovní, teolog a pedagog František Tomášek (1899 –1992) byl na kněze vysvěcen v roce 1922, o 27 let později byl pak vysvěcen na tajného biskupa.

Jedním z proslulých takzvaných mužů 28. října byl i Alois Rašín (1867–1923). Právník, národohospodář, politik se do naší historie zapsal tučným písmem.