Helmut Schmidt v časopise Der Spiegel

Spiegel: Pane Schmidte, jste stále vůči současnému stavu Evropské unie tak skeptický?

Schmidt: Evropská unie se nachází od roku 1992, kdy zahrnovala dvanáct států, v krizi. Od té doby se povedly jen dvě věci: zavedení eura a fungování Evropské banky a ještě bych k tomu přičetl fungování společného trhu.

Spiegel: Dříve jste říkával, že politika, demokracie, potřebuje vedení. Neplatí toto ještě ve větší míře pro Evropskou unii?

Schmidt: Toto přesvědčení sdílím dodneška. Vůle ke kooperaci už v počtu 27 států ale nestačí. Nejlépe se to vidí na tak často proklamovaných výrazech jako je společná zahraniční a bezpečnostní politika...

Spiegel: Vidíte nějaké silné figury, které by mohly obsadit nejvyšší posty v Evropské unii?

Schmidt: Hlavní pozice mohou být důležité jen tehdy, když budou obsazeny mimořádnými a přesvědčivými lidmi. Ale kde takoví lidé jsou? V současnosti nevidím žádného Jeana Monneta ani Jacquese Delorse.

Spiegel: Neneutí nás ale přesto stále se rozšiřující globalizace ke krokům, o kterých jsme ještě před dvaceti lety nemuseli uvažovat?

Schmidt: Termín politická globalizace se mi jeví jako ne příliš jasný. Ve skutečnosti přece prožíváme technologickou, vědeckou a ekonomickou globalizaci.

Spiegel: Zacházíme s ekonomickou globalizací, o které jste právě hovořil, rozumně?

Schmidt: Měli bychom pochopit, že se německé hospodářství, aniž to někdo chtěl nebo plánoval, samo globalizovalo, a to víc než jiná hospodářství s výjimkou Číny. Dvě pětiny německé produkce se vyváží do ciziny a skoro stejné množství zboží se k nám dováží. Kdyby se někdo postavil proti a chtěl by to zvrátit, enormě by se zvýšila nezaměstnanost.

Spiegel: Jde tedy o nenávratný vývoj jehož základ by měl člověk jen uvítat...

Smidt: Já tento vývoj nevítám, jenom konstatuji a považuji za velmi nutné, abychom s těmito skutečnostmi počítali a měli by s tím počítat i lidé.

Spiegel: To tedy znamená, že se německý trh bude dále liberalizovat a my si na to budeme muset zvyknout...

Schmidt: To nemá nic společného s globalizací, ale s vývojem. Kancléř Kohl na tento vývoj nereagoval, kancléř Schröder trochu pozdě, ale přece a rovněž si uvědomil, jaké nebezpečí na naši společnost číhá. Sice stále se zvyšující přestárnutí populace. Tento fakt ohrožuje naší budoucnost mnohem více než všechna ostatní nebezpečí.

Spiegel: Myslíte si, že prodloužení odchodu do důchodu v 67 letech je tedy nevyhnutelné?

Schmidt: Možná, že jednoho dne to potká i ty, kterým je dnes 68 či 69. Já mám 89 let a také ještě nejsem v důchodu.

Spiegel: Jak moc věříte současné německé konjuktuře?

Schmidt: Co v současné době prožíváme jako německý růst je jen hloupé označení. My přece profitujeme z celkového světového vývoje, na který máme jen velice malý vliv a měli bychom ho ještě menší, kdyby neexistovaly Schröderovy reformy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .