Hejtman Kulhánek: Převoz pacienta po Česku je pro nás drahý, anebo to vyblokuje lékaře na 10 hodin

5. únor 2021

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) rozhodl, že přetíženým nemocnicím v příhraničí pomohou jiné špitály v zemi a pacienti s covidem se nebudou převážet do Německa. „Převozy pacientů přes hranice by měly být jednou z možností odlehčení našich nemocnic v příhraničí,“ nesouhlasí hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (STAN). Bývalá ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová (KDU-ČSL) naopak soudí, že dokud máme v nemocnicích kapacity, převozy do zahraničí nejsou třeba.

„Ale to neznamená, že by vláda neměla začít připravovat podmínky pro zahájení takové spolupráce, která nemusí být jen jednocestná, s ohledem na britskou mutaci nového koronaviru,“ zdůrazňuje Roithová v Pro a proti na Plusu. 

Čtěte také

A navrhuje:

„Prvním krokem by mělo být vytvoření podmínek pro sdílení informací se sousedy i z Rakouska. Mohlo by být zajištěno v rámci Evropské unie sdílení kapacit, protože situace se může v průběhu dalších týdnů zhoršovat. Jestli tyto kroky nejsou hotovy, není možné mluvit o převážení pacientů přes hranice.“

Pokud by systém pro přeshraniční péči vznikl, bylo by to dobře, ale není podmínkou pro řešení aktuální vypjaté situace.
Petr Kulhánek

Karlovarský hejtman chválí práci Národního dispečinku: „Dosud nám pomohl ve všech případech a všem pacientům se dostala péče, kterou potřebovali. Pokud by systém pro přeshraniční péči vznikl, bylo by to dobře, ale není podmínkou pro řešení aktuální vypjaté situace.“

Jediným kandidátem na hejtmana byl lídr kandidátky STAN Petr Kulhánek

„Od začátku ledna žádám ministra o možnost přímé komunikace s německými nemocnicemi. Ministr Blatný mi řekl, že jednání mezi českou vládou, Bavorskem a Saskem proběhla, předběžný rámec spolupráce nastaven je a je jen otázkou vlády, jestli ho aktivuje. To se neděje, protože zatím funguje Národní dispečink. Pokud by nefungoval, bude aktivována přímá komunikace s Německem,“ věří Kulhánek.

Čím je nemocnice menší, tím má menší kapacitu a pak jeden či dva pacienti dovezení v akutním stavu zahltí nemocnici.
Zuzana Roithová

Roithová připomíná, že 23 ze 138 nemocnic má aktuálně nulovou nebo jednolůžkovou kapacitu. „Čím je nemocnice menší, tím má menší kapacitu a pak jeden či dva pacienti dovezení v akutním stavu zahltí nemocnici. V posledních dnech právě ubývá v menším nemocnicích kapacita pro tu nejintenzivnější péči.“

Čtěte také

„Vyčítám našemu Národnímu dispečinku, že se dohromady sečítají lůžka na jednotkách intenzivní péče a jednotkách ARO. Ale lůžka na ARO jsou právě ta nedostatková a nejvíce přetížená a doslova zachraňují životní funkce během několika minut,“ konstatuje bývalá ministryně.

Hejtman uvádí příklad z praxe. „Převoz pacienta z intenzivní péče v Chebu do Českých Budějovic po zemi trvá pět hodin, pro pacienta je zatěžující a musí s ním jet lékař. Lékař, který by nám byl platný jinde, je pak deset hodin vázán na cestu tam a zpět.“

Zuzana Roithová na sjezdu KDU-ČSL v Olomouci (snímek z roku 2013)

„Letecký transport je únosnější, protože trvá stejnou trasu čtyřicet minut, ale je tu jiná ekonomická stránka. U stejného lůžka volného v německé nemocnici asi patnáct kilometrů za hranicemi by byl transfer v řádu půlhodiny,“ upozorňuje Petr Kulhánek (STAN).

Roithová Babišovo tvrzení, že přeshraniční převozy jsou nesmysl, odmítá. „Je potřeba pro to vytvořit podmínky. Zaplaťpanbůh, že naše republika už začíná komunikovat se sousedními zeměmi. Hlídejme ale kapacity, protože v Německu mají také asi 20 až 30 procent volných kapacit, musíme proto sledovat dispečinky zahraničních kolegů,“ žádá Zuzana Roithová.

Jaké jsou další výhody a nevýhody převozu pacientů v pohraničí do německých nemocnic? Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.

Spustit audio

Související