Hejného metoda je nebezpečný experiment. Nevíme, jaký dopad má na žáky, varuje matematik Pokorný

9. květen 2018
Škola

V poslední době se rozhořel spor o to, jak vyučovat matematiku. Takzvaná Hejného metoda, která vede žáky k tomu, aby tvůrčím způsobem objevovali postupy a řešení, se dostala pod palbu kritiky některých tradičních matematiků. Podle nich může tento druh výuky ohrozit celou generaci dětí. 

Podle docenta Milana Pokorného z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy jde v případě Hejného metody o experiment. „Každý experiment na živém tvoru je potenciálně nebezpečný. Zdá se mi, že byla metoda zaváděná příliš rychle, aniž by byla známa data o tom, zda je tahle metoda v něčem nebezpečná. Proto mi to připadá jako nebezpečný experiment,” říká matematik.

„Žádné seriózní zhodnocení té metody neproběhlo, jak se ale zdá, tak se k něčemu takovému schyluje. Doufám, že dostaneme odpověď na otázku, jestli je to celé v pořádku. Objevují se pouze částečná data, kdy se srovnávají výsledky stovky dětí s celostátním průměrem,” upozorňuje Pokorný, podle kterého taková srovnání postrádají smysl.

Každý experiment na živém tvoru je potenciálně nebezpečný. Zdá se mi, že byla metoda zaváděná příliš rychle.
Milan Pokorný

Národní ústav pro vzdělávání má Hejného metodu prozkoumat. Už teď ale existují data České školní inspekce, podle jejíhož průzkumu dokáže Hejného metoda výuky matematiky děti aktivizovat, zvýšit pro ně atraktivitu učiva, vylepšit pro ně emoční i pracovní atmosféru ve třídě a podpořit pozitivnější vnímání matematiky. 

„Neplyne mi z toho, že vzali děti, které se učily čistě Hejného metodou, děti, které se učily klasickou metodou, a děti, které se učily podle jiné alternativní metody, a řekli, že to je tak a tak. Je spousta učitelů, kteří tyhle metody kombinují. Učilo se tady tak i před Hejného metodou, nemůžeme tvrdit, že přinesla něco, co tady nikdy nebylo,” říká Pokorný.

Musíme konat, musíme zkoušet

Profesor Ladislav Kvasz z katedry matematiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a z Filozofického ústavu Akademie věd je přesvědčený, že je Hejného metoda prospěšná. „Má velký potenciál neztratit 95 procent populace pro matematiku,” myslí si. 

Aktuálně se Hejného metodou vyučuje na 750 školách, což je zhruba pětina základních škol v Česku. Nejde tedy o rozsáhlý a neověřený experiment? „Tradiční způsob vyučování taky není ověřen. Když ráno vstanu a jdu do práce, taky je to experiment. Nic není zaručené. Musíme konat, musíme zkoušet,” podotýká Kvasz.

Když ráno vstanu a jdu do práce, taky je to experiment. Nic není zaručené. Musíme konat, musíme zkoušet.
Ladislav Kvasz

„Experiment to byl, když měl v 80. a 90. letech profesor Hejný v Bratislavě dvě třídy, dvě třídy paralelně vyučovali jiní lidé. To byla experimentální výuka. Poznatky teď vyústily v to, že se napsaly nové učebnice a ty jsou nasazeny do velkého množství škol. Teď už to není experiment, ale normální vyučování,” věří profesor.

Nechybí nám ale tvrdá data o úrovni žáků vzdělávaných Hejného metodou? „Samozřejmě chybí, ale není možné mít data předtím, než začneme učit. Potřebujete jisté penzum dětí odučit jistým způsobem, pak to můžete testovat. Nyní je ta metoda dostatečně rozšířená na to, aby to bylo statisticky významné. Je doba, ve které se dá udělat seriózní výzkum,” odpovídá Kvasz.

Spustit audio

Související