Hanus: Rusofilství není na Slovensku zvlášť silné, trvá spíš nostalgie po jistotách socialismu

Podle novinářky Apoleny Rychlíkové se to, co označuje za český kolonialismus, netýká jen novinářů, ale i politiků, kteří si výsledky voleb interpretovali, jako by se dotýkaly českého politického prostředí.

„Nikdo se nezajímá o Slovensko tak jako naši čeští bratři,“ podotýká s úsměvem šéfredaktor deníku Postoj Martin Hanus, podle něhož česká média často papouškují to, co píší ta slovenská, která jsou často ostře vyhraněná například proti Robertu Ficovi i jiným politikům.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Česká politika se vyvíjí podobně jako slovenská

Klimeš v této souvislosti oceňuje rozhovor, který Hanus a jeho kolega Jozef Majchrák vedli právě s Robertem Ficem: „Je to ukázka toho, jak dělat rozhovor s osobností, se kterou nesouhlasím, ale zároveň mu nechat prostor zformulovat myšlenky – a ty nebyly zkarikované. To jsme v Česku v éře Andreje Babiše a Miloše Zemana zapomněli.“

„Mnohé rozhovory odmítal, ale spočítal si, že potřebuje oslovit konzervativnější publikum, které náš deník reprezentuje. Věděl, že ve všech důležitých otázkách jako právní stát či válka na Ukrajině se zásadně lišíme, ale šla z toho absolutní profesionalita. Během rozhovoru jsme pochopili, že míří k vítězství, protože ta strana fungovala jako zaběhnutá mašina,“ popisuje Hanus.

Socialistická nostalgie

V Evropě panují obavy z proruských postojů Roberta Fica, jeho Smeru dokonce hrozí vyloučení ze Strany evropských socialistů. Hanus vysvětluje, že rusofilství není na Slovensku zvlášť silné, trvá spíše nostalgie po jistotách socialismu.

„Pro nás socialismus znamenal civilizační skok vpřed, v 50. a 60. letech proběhla velká industrializace a i ve velmi katolických regionech posílil ateismus. Z těchto sociálních otázek těžili politici jako Vladimir Mečiar nebo Robert Fico,“ dodává.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Slovenská povolební situace a dilemata Petra Pellegriniho

Protizápadní a protiamerické nálady prý vyplývají z nenaplněného slibu, že Slovensko do deseti let dožene Západ – místo toho se dostavilo zklamání, a to i z obrovských chyb, kterých se dopustila Evropská unie.

„Ještě před 15 lety jsme byli velcí euronadšenci, spěchali jsme do eurozóny a Robert Fico byl v čele tohoto hnutí. Dnes toto nadšení nevystřídala skepse, která patří k Čechům, ale spíše nedůvěra až paranoia ze Západu. A Fico z tohoto pocitu poslední tři roky naplno těžil,“ přibližuje.

Klimeš přitakává, že na negativních emocích a pocitu zrady a opomenutí lze získat silnou voličskou podporu, což lze vidět i na příkladu Andreje Babiše: „Začínal ve federalistické liberální frakci ALDE a teď vstoupil do slovenské kampaně s videem, ve kterém napadá Progresivní Slovensko, své partnery z unijní frakce.“

Krize demokracie

V celé střední Evropě se nyní šíří protievropská vlna a Klimeš věří, že Česko a Slovensko v tomto budou umírněnější než Polsko a Maďarsko.

Čtěte také

Petr Holub: Příliš chudí na to, aby volili liberální blok

Naproti tomu Apolena Rychlíková v této souvislosti zdůrazňuje slovo rovnost. Rozdělení na západní a postkomunistické země totiž přestává být aktuální, protože ultrapravicové a nacionalistické strany a hnutí sílí v celé Evropě.

„Střední Evropa není osamocený ostrůvek. Návrat nacionálních resentimentů je způsoben tím – a teď budu torpédovat nešťastná slova Víta Rakušana –, že místo abychom dali lidem možnost žít v demokracii důstojně, tak máme tendenci ji těm, kteří podle nás demokracii nechápou, vysvětlovat. Souvisí to se strukturálními nerovnostmi, na které navazují emociální otázky nespokojenosti a nedůvěry ve stát,“ soudí.

Podle Hanuse v našem prostoru i na celém Západě padly některé staré liberální principy, například víra v globalizaci, která rozšiřuje bohatství a je vždy ku prospěchu věci. „Vlastenecká reakce byla nevyhnutelná. Problém je, když se těchto témat chopí radikální síly, protože centristé na to nedokážou reagovat,“ upozorňuje.

Mluvčím antiglobalizačních sil se stal Fico a jeho protipólem Progresivní Slovensko, které ovšem není čistě středové, ale jeho programové cíle jsou v některých ohledech radikální i ve srovnání se západními progresivisty, tvrdí šéfredaktor deníku Postoj.

„Slovensko je rurální a konzervativní, takže takový program nemá šanci získat většinu. A po volbách vidíme, že nejsou schopni vytvořit alternativu, přestože čistě matematicky by mohli. Křesťanským demokratům z nich naskakuje husí kůže. Chybí u nás normální zdravý střed, který jsme kdysi měli, a obávám se, že toto bude největší krize demokracie u nás. Že bude těžké sestavit normální vládu,“ uzavírá.

Politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 8. října po 18. hodině.