Hamas a stravenky

15. červen 2007

Odhadnout reakci lidí v Palestině na rozepře mezi Hamasem a Fatahem, je úkol pro jasnovidce. Jenomže o nic snadnější není odhadnout naši reakci na zálohování umělohmotných láhví či zrušení stravenek! Potíž je v tom, že každá prognóza veřejného mínění je zatížena nějakým očekáváním. Máme na toto téma dokonce přísloví o tom, že "přání je otcem myšlenky".

Povšimněme si, že u nás je veřejné mínění naladěno proti zálohování petlahví a pro zachování daňového zvýhodňování stravenek, jakkoli zdravý rozum říká, že stravenky jsou legalizovaným daňovým podvodem a produkce nevratných obalů ekologickou sebevraždou. Veřejné mínění se ovšem neřídí zdravým rozumem. Je ovládáno propagandou, reklamou a marketingem a veřejnost chová v oblibě zloděje a podvodníky, pakliže tito věnují dostatečné prostředky na public relations a mediální prezentaci.

Je dobré si uvědomit, jak snadno jsme manipulovatelní různými lobbisty, kteří jsou zaplaceni, aby z nás udělali pitomce, co kupují věci, které nepotřebují za peníze, které nemají, než začneme posuzovat jiné, kteří by z našeho hlediska měli nahlédnout, jak jsou průhledně manipulováni a klamáni. Když Palestinci volili Hamas, znechuceni zkorumpovaným Fatahem, určitě si nepřáli bratrovražedný konflikt. Chtěli se mít lépe a nenapadlo je, že změna bude k horšímu. Teď asi škaredě doplatí na to, že se svět nebude bavit s teroristy, byť nezkorumpovanými.

Volit Hamas byla od Palestinců tragická chyba. Kdyby se nezapletli s teroristy, mohli na tom být jako my: trapně odmítat zálohovaní petlahví a směšně trvat na stravenkách. Být pitomcem, kterému nejde o život, je terno.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.