Guvernér ČNB Rusnok: Proinflační rizika jsou velmi silná. A zřejmě budou bohužel působit dlouho

1. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Rusnok

Rozhodnutí bankovní rady České národní banky (ČNB) o výrazném zvýšení úrokové sazby vyvolalo na české politické scéně protichůdné reakce. Zatímco opoziční politici pozitivně kvitují, že se centrální banka zachovala jako nezávislá instituce, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) a jeho ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) kroky ČNB poškodí ekonomiku, která právě nabírá dech po pandemii koronaviru.

Šéfka státní kasy dokonce bankovní radu osočila z „přehození výhybky hospodářské politiky České republiky na kolej typickou pro rozvojové země“.

Tato slova ale ostře kritizuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček: „Považuji za nepřijatelné, aby někdo mluvil do mandátu ČNB. Vyjádření ministryně Schillerové je naprosto skandální a obdivuji, jaké džentlmeny v bance máme, když jen mírně korigují tyto neuvěřitelné výroky.“

Čtěte také

Podobné jednání si podle ekonoma nemůže dovolit ministryně financí ani premiér země: „Centrální banka plní svou roli. A to, že budeme zvyšovat úrokovou sazbu ještě hluboko pod normální úroveň, která je kolem tří procent, neznamená, že se posouváme někam k rozvojovým zemím.“

Také hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek se domnívá, že Česká národní banka rozhodla kvalifikovaně. „Nic jiného ani dělat nemohla, pokud si chtěla zachovat kredibilitu,“ tvrdí.

Rusnok: Reakce premiéra mě nepřekvapila

Kroky bankovní rady vysvětluje guvernér centrální banky Jiří Rusnok: „Pokud se ekonomika vrací k víceméně normálnímu výkonu, není důvod držet sazby tak nízko. To by přispívalo spíš k růstu nerovnováhy. Navíc když k tomu přičteme ten mimořádný inflační výhled, který v takovém rozsahu donedávna nikdo neočekával, tak musíme reagovat.“

Čtěte také

Reakce Andreje Babiše a Aleny Schillerové Rusnoka nepřekvapila. „Není to nic, co by se nedalo očekávat,“ konstatuje.

„Vláda je velký ekonomický hráč a samozřejmě musela intervenovat. Přidala k tomu ale celou řadu věcí, které s pandemií vlastně nesouvisely. A hlavně nemá žádný uspokojivý výhled na návrat k méně expanzivní fiskální politice. Proinflační rizika jsou tady velmi silná a bohužel vypadají, že budou působit delší dobu,“ varuje guvernér České národní banky.

Proti všem

S rozhodnutím ČNB nicméně nesouhlasí také investor a bývalý šéf Komerční banky Radovan Vávra, který tvrdí, že Česká republika je v růstu úrokových sazeb osamocená, což je nežádoucí.

„Rozhodli jsme se, že budeme jako pidizemička, otevřená pidiekonomička, ostrovem vysokých úrokových sazeb – česká koruna strašně posílí a přibrzdíme tuzemskou ekonomiku v situaci, kdy všechny ostatní ekonomiky světa hledají metody, jak křehký růst posílit,“ predikuje a přirovnává Českou republiku k zarputilému muži, který si razí cestu davem v opačném směru.

Hosty byli:
Jiří Rusnok, guvernér Centrální banky
Radovan Vávra, investor, bývalý šéf Komerční banky
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities
David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte

V širším kontextu ale i Vávra reakci ČNB chápe jako gesto. „Prostě už práskli rukou do stolu a řekli: ‚Přátelé, takhle už to fakt nejde. Nemůžete se všichni tvářit, že tohle ubojujeme my jako centrální banka. Musíte si konečně přiznat, že se na tom podílíte také‘,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Renaty Kropáčkové.

autoři: Renata Kropáčková , marz
Spustit audio

Související