Guatemalské volby

Zatímco poslance a zastupitele se zvolit podařilo, šest milionů voličů si ze čtrnácti kandidátů nedokázalo presidenta v prvním kole vybrat.

Ve světě nejznámější je kandidátka Rigoberta Menchú, nositelka Nobelovy ceny za mír v roce 1992. Ačkoli zastupovala guatemalskou chudinu, dostala pouhá tři procenta hlasů. V zemi je 40% obyvatel, kteří si nevydělají za den více než půldruhého dolaru a právě jim slibovala zemědělskou reformu. Vysvětlení jejího neúspěchu může spočívat v tom, že strana, kterou zastupovala - Národní setkání za Guatemalu - je příliš levicová i na místní poměry. Jiné zdůvodnění jejího fiaska může být skutečnost, že Guatemalce bída sice trápí, ale mnohem víc trpí násilím.

To je také zřejmě důvod, proč neuspěl ani kandidát vládní strany středopravé Velké národní aliance Alejandro Giammattei. Za čtyři roky vlády jeho spolustraníka presidenta Oscara Bergera, kterému vyprší mandát začátkem příštího roku, nebylo dosaženo žádného pokroku v potírání zločinnosti. Je ovšem těžké bojovat proti nepravostem, když guatemalská policie je zčásti propojena na drogové bosy. Není to žádné tajemvství. Už třetím rokem probíhá v zemi očista plicejního sboru. Zatím neúspěšně. A k soudům se dostanou pouhá dvě procenta vražd. Zbývající zůstávají neobjasněná.

Jen v předvolebním boji bylo zavražděno 50 stranických aktivistů a politiků. Mimochodem, tímto jevem, tedy fyzickým odstraněním protivníka, jsou postiženy všechny strany, o něco málo více však ty středové a levicové. V minulém roce bylo zavražděno šest tisíc osob, což odpovídá 16-ti vraždám denně. A v letech 1960 až 1996, kdy v zemi zuřila občanská válka, zahynulo nebo zůstalo nezvěstných přes 200 tisíc Guatemalců. Říká se, že nejvíc obětí měly na svědomí právě bezpečnostní síly země, tedy hlavně vojáci. Místní komentátoři poukazují na to, že ne všechny vraždy jsou politické. V zemi fungují silné drogové kartely, které si mezi sebou vyřizují účty. Severoamerické statistiky konstatují, že právě přes Guatemalu prochází do USA 80% kolumbijského kokainu.

Není divu, že největší úspěch ve volbách měli ti kandidáti, kteří slibují tvrdý postihl zločinců. Otto Pérez Molina kandidující za pravicovou Vlasteneckou stranu se umístil na druhém místě se 24% hlasů. Pérez je generálem ve výslužbě a před jedenácti lety se podílel na ukončení občanské války. Nyní slibuje nastolit režim tvrdé ruky v boji se zločinností. Z takových presidentů se však občas stávají diktátoři. Ostatně nejvíce volený presidentský kandidát Álvaro Colom, jehož strana Národní jednota naděje by v evropských poměrech mohla být považována za sociálně demokratickou, právě na tento aspekt poukazuje. Colom několikrát upozornil na temnou minulost guatemalské armády, která stála na straně diktátorů. Před volbami se kasal, že nad generálem Pérezem zvítězí o osm bodů, podařilo se mu však získat náskok pouhých čtyř bodů, tedy 28% hlasů. Jeho hlavním heslem je zajistit práci všem Guatemalcům.

Zajímavé na tomto souboji také je - a mnozí komentátoři to nezaznamenali - že generál ve výslužbě začal svého sociálnědemokratického protikandidáta dotahovat až v průběhu v předvolební kampaně. To svědčí o tom, jakou váhu přisuzují voliči své bezpečnosti. K tomu lze uvést ještě jeden příklad. Mezi presidentskými kandidáty byl také Efraín Ríos Montt, který po nějakou dobu v osmdesátých letech vládl jako diktátor železnou rukou. Nyní obdržel necelých deset procent hlasů, což mu dovoluje, aby usedl do poslaneckého křesla a kochal se imunitou a beztrestností, neboť jinak by byl stíhán za hrubé porušování lidských práv. Zálusk na něj má zejména Španělsko, ale takhle si bude muset ještě nejméně čtyři roky počkat. Zdá se, že poslanec Efraín Ríos vadí voličům méně než současná zločinnost.

Pokud jde o samotné volby, proběhly až překvapivě v klidu, libovali si pozorovatelé z Evropské unie i z Organizace amerických států. Poukázali sice na několik případů pálení volebních uren, vyhrožování kandidátům a zastrašování voličů, ale na druhou stranu vyzdvihli organizaci a průběh voleb. Předvídat výsledek druhého kola presidentských voleb nelze. Jisté je jenom, že se budou konat 4. listopadu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .