Geneticky modifikovaných plodin opět přibylo

24. září 2010

Navzdory poplašným zvěstem o škodlivosti "úrody z Frankensteinovy zahrady" - jak se někdy geneticky modifikovaným rostlinám nelichotivě přezdívá - se dočkaly plodiny vyšlechtěné metodami genového inženýrství v roce 2005 dalšího rozmachu. Přispěla k tomu svou "troškou do mlýna" i Česká republika, kde zemědělci v roce 2005 poprvé zaseli a sklidili geneticky modifikovanou kukuřici. Zařadili jsme se tak mezi 21 zemí světa, kde se geneticky modifikované plodiny pěstují.

Geneticky modifikované plodiny vznikají v laboratořích genových inženýrů, kteří do jejich dědičné informace cíleně vnášejí geny pro nové vlastnosti. Nejčastěji pěstovanou geneticky modifikovanou zemědělskou plodinou je sója, jež získala díky genovému inženýrství odolnost k hmyzím škůdcům a herbicidním postřikům. Drtivá většina světové produkce sóji pochází z geneticky modifikovaných odrůd.

Stávající geneticky modifikované plodiny přinášejí užitek především svým pěstitelům. Spotřebiteli toho zatím mnoho nenabízejí. V zemích třetího světa je jejich přínos přesto jasně patrný. Zajišťují rolníkům vyšší výnosy a snižují spotřebu insekticidů. Například na čínském venkově při pokusném pěstování geneticky modifikované rýže výrazně klesl počet otrav rolníků toxickými pesticidy.

V roce 2005 se pěstovaly geneticky modifikované plodiny ve světě na 90 milionech hektarů. Nejčastěji to byla sója, bavlník a kukuřice. Oficiálně se pěstují v 21 zemích. Výhody geneticky modifikované odrůd ale lákají k pěstování i farmáře v oblastech, kde to povoleno není. Počet zemí i rozsah ploch je proto zcela jistě vyšší.

Baštou geneticky modifikovaných plodin zůstávají Spojené státy. Pěstování se však rozmáhá i v zemích třetího světa, např. v Číně, Indii, Brazílii, Jižní Africe. V rozvojových zemích sáhlo v roce 2005 po geneticky modifikovaném osivu bezmála 8 milionů rolníků. Česká republika figurovala v roce 2005 na seznamu oficiálních pěstitelů geneticky modifikovaných plodin poprvé, podobně jako Portugalsko, Francie a Írán. Posledně jmenovaný stát si připsal ještě jeden primát. Jako první začal pěstovat geneticky modifikovanou rýži, bezkonkurenčně nejdůležitější plodinu celé planety. Rýže skýtá obživu více než polovině lidstva a je "denním chlebem" miliardy nejchudších obyvatel Země. Pěstování geneticky modifikované rýže hodnotí odborníci jako významný přínos pro boj s hladem v třetím světě.

Přesto nebyl rok 2005 pro geneticky modifikované plodiny tak úspěšný jako roky předchozí. Nárůst světových pěstebních ploch dosáhl 11 %. V roce 2004 se plochy rozrostly o 20 % a v roce 2003 o 15 %. Vůči geneticky modifikovaným plodinám panuje averze především v Evropě, kde byly vyhlášeny ve 165 oblastech "GMO-free zóny" - tedy oblasti, kde se geneticky modifikované plodiny pěstovat nebudou. Plošně zakázalo na základě výsledků referenda jejich pěstování Švýcarsko. Evropa si to může dovolit. Hlad na evropském kontinentu nikoho netrápí a zemědělství se potýká s nadprodukcí potravin, pro které není odbyt. Obavy z geneticky modifikovaných plodin jsou proto vhodnou záminkou pro blokování dovozu zemědělské produkce z oblastí, jež jsou ke geneticky modifikovaným plodinám vstřícnější.

Rozvojové země ohrožované opakovaně hladomorem (např. právě teď čelí hrozbě smrti hladem 11 milionů obyvatel východní Afriky) si takové excesy dovolit nemohou. Pro ně jsou geneticky modifikované plodiny vzdorující suchu, plevelům a chorobám jednou z šancí na přežití.

Spustit audio

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku