Genetická podobnost mezi delfíny a netopýry
Ozubení kytovci a netopýři mají stejnou schopnost: orientují se a loví pomocí echolokace. Ta se u nich podle nové studie nezávisle vyvinula změnami stejných genů.
Konvergentní evoluce je taková, při níž se nepříbuzné organismy nezávisle na sobě vyvíjejí podobným způsobem. Klasickým příkladem jsou křídla ptáků, netopýrů a hmyzu. Obecně se předpokládá, že u konvergentní evoluce vzniká stejný výsledek různými způsoby, konkrétně změnami v jiných genech a jiných proteinech. Výzkum ozubených kytovců a netopýrů však toto hledisko zpochybňuje a poukazuje na to, že konvergence je široce rozšířená i na molekulární úrovni.
V roce 2010 skupina biologů zjistila, že netopýři a delfíni sdílejí stejnou mutaci v genu pro bílkovinu prestin, která ovlivňuje citlivost sluchu, a v několika dalších genech. Nyní mezinárodní tým vědců osekvenoval genomy 22 druhů savců včetně těch, kteří mají schopnost echolokace. Analýza 2326 genů odhalila, že u echolokujících netopýrů a ozubených kytovců najdeme téměř 200 genů, které jsou změněny stejným způsobem. Některé z nich souvisejí se sluchem, jiné nemají k echolokaci žádný vztah, o kterém bychom věděli. Rozsah této molekulární konvergence vědce ohromil – předpokládali, že najdou shodu u pár desítek genů, ale ne u necelých dvou stovek.
Zdroj: ScienceDaily, Nature
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
