Fotbalová šaškárna

Důkazním materiálem jsou odposlechy, ze kterých každý normálně myslící a vnímající člověk pozná, že jde o nabízení úplatků. Některé pasáže vyvolávaly v soudní síni smích a dokonce soudkyně se musela velmi namáhat, aby se nerozesmála na plné kolo. Zkrátka šaškárna, kterou by člověk těžko hledal i v divadlech. Šaškárnu z celého líčení však nedělají soudci, ale aktéři úplatkářské aféry. Na nic se nepamatují. Nikdy úplatky nedostali. Kapři jsou kapři a nikoli tisíce a v podobném slova smyslu hovoří o litrech vína, kilech jablk, třicetnících a tak podobně.

To, že zapírají, co se dá, je svým způsobem pochopitelné. Hrozí jim totiž nejenom peněžitý trest, zákaz činnosti, ale případně i trest odnětí svobody. V trestním zákonu se mimo jiné píše, cituji: "Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok." Konec citátu. Z veřejně dostupných odposlechů je zřejmé, že drtivá většina jejich aktérů buďto úplatek slibovala, nebo ho byla ochotna zprostředkovat, případně přijmout. To, že mohou rozehrávat šaškárnu nebetyčných rozměrů, umožňují svým způsobem české poměry.

Například v sousedním Německu skončili hlavní aktéři podobné úplatkářské aféry ve fotbale ve vazbě a ostatní se klepali strachy, co je čeká. U nás mohou s potřebnou dávkou drzosti dělat ze sebe nevinné oběti a mít plnou pusu etiky. Proč ne, když člověk, který byl zodpovědný za delegáty. Tedy za lidi, kteří mimo jiné hodnotili výkony rozhodčích a měli svým způsobem dbát na dodržování fair play. Tento člověk, který nesel tudíž za jejich roli v korupční aféře minimálně morální odpovědnost, se nechá zvolit do čela svazu. No a pravou ruku mu dělá člověk, který podle svých slov o korupci v kopané neslyšel.

Přitom dlouhou dobu působil ve vedení fotbalového klubu, který v některých klíčových zápasech přišel k bodům s přispěním neuvěřitelných přehmatů rozhodčích, případně záhadného poklesu formy některých protihráčů. Ostatně jeho blízkým spolupracovníkem byl člověk, který se v policejních odposleších proslavil výrokem o cinklém jaru. Do normální řeči přeloženo, jde o nejrůznějším způsobem ovlivněné zápasy ve prospěch jeho mužstva. Dokazuje to ostatně jeho další výrok v této souvislosti, že bez této pomoci by možná příliš bodů neuhráli. Je samozřejmě zajímavé, že podobná slova nestačila ani k disciplinárnímu potrestání.

Ostatně rozdílný metr disciplinární komise k jednotlivým aktérům úplatkářské aféry rovněž vypovídá o podivném přístupu fotbalového svazu k očistě svého jména od neetického chování. Samozřejmě zkušený právník v jejím čele dokáže hodnověrně vysvětlit, že vlastně nemohl postupovat jinak. Připomíná to praktiky některých soudců, kteří se rovněž nesnaží nebo nechtějí dobrat spravedlnosti a zaštiťují se přitom různými paragrafy a formalizmy. Mimochodem zkušený předseda disciplinární komise působil ve fotbale zhruba deset let už před listopadem 89. Takže lze zpochybňovat jeho slova, že si udržuje od fotbalového prostředí patřičný odstup. Zkrátka přístup, který fotbalový svaz celkově zvolil ke korupční aféře, připomíná zákony mafie. Tedy snažit se krýt své lidi a hlavně neprolomit kruh mlčení.

Když se k tomu přidají spekulace o vazbách některých fotbalových funkcionářů na některé osoby z řad policie či státních zástupců, nelze se divit tomu, že místo rázných kroků a hlubokého řezu do korupcí prolezlého prostředí, jsme svědky šaškárny. Je velmi pravděpodobné, že schopní právníci své klienty vytáhnou z bryndy a zachrání je před tvrdými tresty. Ostatně je to náplň jejich práce. Tu jim také usnadňuje postoj politiků. Ti opakovaně tvrdí, že je potřeba důsledně bojovat proti korupci ve všech oblastech. Když k tomu mají příležitost sice svým způsobem v rámci občanského sdružení, ale prakticky v jednom z nejpopulárnějších sportů v republice, který přitahuje daleko více pozornosti než samotná politika, tváří se politici, jako že se jich to vůbec netýká.

Naopak svojí přítomností na tribunách mohou vysílat veřejnosti signál, že je všechno v pořádku. Pro vyznavače podivných praktik a neprůhledných vazeb určitě. Jinak by se například v nové komisi rozhodčích nemohli objevit lidé, kteří figurovali buďto v této korupční aféře, nebo byli z podobných praktik podezřelí v minulosti a byť oficiálně z jiného důvodu museli ukončit svoji rozhodcovskou činnost. Zkrátka šaškárně zdar, v českém fotbalu zvlášť!