Firmy měly vyšší zisky než náklady, všechno zaplatil zákazník, říká centrální bankéř Holub

Otázkou prý je, do jaké míry se inflace promítla do našeho uvažování po téměř tříletém období vysokého cenového růstu.

Čtěte také

Češi svědomitě spoří, inflace je ale připravila o hodně, říká ekonom Münich ke klesající hodnotě mezd a znehodnocování úspor

„Inflace je do značné míry o očekáváních a kolektivní psychologii. Pokud firmy začaly očekávat, že růst cen bude pokračovat, mohou to v lednu příštího roku promítnout do svých ceníků a k cíli se dostat nemusíme,“ uvádí s tím, že varovné jsou v tomto ceny služeb.

Také firmy v poslední době čelily výraznému nárůstu nákladů kvůli dražším energiím i tlaku na růst mezd. Zatímco v běžném období se prý firmy řídí pravidlem tří třetin a snaží se náklady pokrýt z jedné třetiny zvýšením produktivity práce, ze třetiny snížením marží a ze třetiny zvýšením ceny, tentokrát zvýšení nákladů plně platili zákazníci.

„Makroekonomické prostředí jim to umožňovalo. Pro nás jako centrální banku je klíčové vyhodnotit, co takovou situaci umožnilo a jak se vrátit zpět do nízké inflace,“ konstatuje ekonom.

Lakomé firmy?

Pandemie koronaviru a následně válka na Ukrajině podle Holuba narušily nabídkovou stranu ekonomiky: šlo o problémy v dodavatelských řetězcích, nedostatek čipů i obavy z cen energií. To vše omezovalo produkci, zatímco poptávka byla velmi silná, protože domácnosti během lockdownu nemohly spotřebovávat a hromadily se jim peníze na účtu.

Čtěte také

Petr Holub: Jednociferná inflace. Co vlastně budeme slavit

V reakci na silnou poptávku firmy ucítily příležitost zdražovat, což také udělaly.

„Nerad bych vytvářel nálepky typu lakomé firmy. To jednání bylo racionální. A když firmy zdražují souběžně, tak zákazník nemá kam utéct. Pokud firma zvýší ceny o 25 procent a ubyde vám 5 procent zákazníků, jste stále 20 procent v plusu,“ vypočítává.

Zdůrazňuje přitom, že firmy při stanovování cen berou v potaz růst nákladů v předchozích měsících, ale i ten očekávaný.

„Možná došlo k tomu, že se firmy obávaly dramatického růstu nákladů. Vývoj byl nakonec příznivý a světové ceny energií a posléze i potravin šly dolů, takže firmy měly v cenících započítaný růst nákladů, který nakonec nenastal, což vedlo k vyšším ziskům,“ vysvětluje Holub.

V minulosti patřil k zastáncům ještě výraznějšího zvýšení úrokových sazeb k rychlejšímu zkrocení inflace. Připouští, že i kdyby sazby loni v létě vzrostly místo 7 procent až k 10 procentům, inflace by dnes podle modelů byla jen o procento nižší, tedy 7,5 procenta.

„Ten problém byl tak závažný, že ho nešlo odstranit překotně rychle. Preferoval jsem razantnější postup, kdybychom teď měnili sazby, tak to bude mít reálný vliv na přelomu let 2024 a 25. A to už věříme, že inflace bude na nízkých jednociferných číslech,“ uzavírá s tím, že poté nastane opět čas pro snižování sazeb, aby nedocházelo k brzdění ekonomiky.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.