Filip Nerad: Británie 2022 – rok otřesů, nebo spíš otřesný rok
Pro Británii byl rok 2022 turbulentní, jako dlouho nepamatuje. Tři premiéři, dvě hlavy státu a stávek nepočítaně. Spojené království si v uplynulých 12 měsících prošlo politickými, ekonomickými a sociálními otřesy, jaké máme spíš spojené s některými zeměmi kontinentální Evropy – neřkuli s některými banánovými republikami – než s konzervativní monarchií na ostrovech.
Ale pojďme popořadě. Ke změně, o které každý věděl, že jednou přijde, ale zároveň doufal, že ještě nenastane, došlo na britském trůně. Po 70 letech panování jej opustila královna Alžběta II.
Čtěte také
Před prázdninami ještě stihla velkolepě oslavit své platinové vladařské jubileum, aby po prázdninách v 96 letech zesnula a přenechala povinnosti hlavy státu svému prvorozenému synovi, princi Charlesovi. Z něj se tak stal v našem jazykovém prostředí rázem Karel III. a konečně se zbavil cejchu věčného čekatele na trůn.
Skon panovnice, která se díky své dlouhověkosti stala symbolem ostrovní monarchie, a nástup nového krále umožnily Britům demonstrovat náklonost k panovnické rodině a k tomuto státnímu zřízení. I když se v Commonwealthu objevily některé staronové republikánské choutky, v samotném Spojeném království nic takového evidentně nehrozí. V tomto ohledu tak může být Karel III. a všichni Windsorové v klidu.
Stará dobrá Anglie
Čtěte také
Aby ta královská harmonie ale nebyla tak idylická, proprali alespoň princ Harry a jeho manželka Megan špinavé rodinné prádlo na televizních obrazovkách rovnou v šestidílném seriálu, který určitě Buckinghamský palác nepotěšil.
Vzhledem k tomu, jakými krizemi prošla první rodina Británie v minulosti, tak ani tento pokus odpadlého prince si přivydělat a zviditelnit se jí nemůže nijak zásadně otřást. A každý aspoň teď ví, že i v pomazaných rodinách na sebe sourozenci křičí.
Vraťme se ale ještě k Alžbětě II. Jejím posledním státnickým aktem bylo pověření Liz Trussové převzít úřad premiérky, čímž se do té doby ministryně zahraničí stala historicky třetí ženou v čele vlády Jejího Veličenstva.
Čtěte také
V Downing Street 10 vystřídala Borise Johnsona, jehož skandály byly už moc na většinu jeho vládních kolegů. Postupně jich podalo rezignaci několik desítek – o některých z nich Britové možná tehdy slyšeli úplně poprvé. Borisi Johnsonovi tak nezbylo nic jiného než sám hodit ručník do ringu a oznámit demisi.
Jeho spolustraníci ale neměli příliš šťastnou ruku, když za jeho nástupnici vybrali právě Liz Trussovou, pro niž se vrcholem její ultrakrátké premiérské éry stal královský pohřeb a cesta do Prahy na summit nově vznikajícího Evropského politického společenství.
Pak už jen britská veřejnost sledovala, zda déle vydrží čerstvá hlávka salátu, nebo úřadovat předsedkyně vlády ženoucí zemi do ekonomické pohromy. Jak dobře známo, vyhrál salát. Po necelých dvou měsících ve funkci se Trussová také poroučela, a stala se tak nejkratčeji působící premiérkou v moderní historii země.
Čtěte také
Britští konzervativci proto museli znovu zalovit mezi svými politickými předáky a jako třetího šéfa vlády v tomto roce vybrali toho, před nímž dali přednost nešťastné Trussové. Rishi Sunak se pro změnu stal prvním britským premiérem asijského a afrického původu a zároveň jedním z nejbohatších lídrů londýnské vlády.
Schopnost hospodařit s penězi se někdejšímu bankéři a exministru financí bude určitě hodit, aby provedl Británii současnými ekonomickými problémy. Ty daly do pohybu stávkovou lavinu, jakou známe spíš z opačné strany kanálu La Manche, a do stávky v Británii postupně vstoupily snad všechny myslitelné obory od železničářů a autobusáků, přes učitele nebo pošťáky až po záchranáře či zdravotní sestry, které k tak rozsáhlému protestu nesáhly více než sto let. Ke konci roku tak v důsledku těchto stávek fungovalo v Británii už máloco.
To jediné, co tam v uplynulém roce rozhodně zůstalo při starém, tak byl výsledek anglických fotbalistů na mistrovství světa a způsob, jak na něm skončili – kvůli neproměněné penaltě. Přinejmenším něco se tak nezměnilo a heslo good old England – tedy stará dobrá Anglie – aspoň v něčem platí dál. I když touto neslavnou fotbalovou tradicí by Angličané určitě rádi otřásli. Tak třeba příště.
Autor je analytik Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
