Filip Nerad: Americký Kapitol už v historii řádění zažil. Před „trumpisty“ ho dobyly britské jednotky

Bylo to teprve podruhé v dějinách, kdy se někomu podařilo násilím dobýt americký Kapitol. Poprvé k tomu došlo před více než dvěma stoletími a pro posvátné místo americké demokracie to dopadlo o poznání hůře než teď. V roce 1814 lehlo popelem.

Čtěte také

Zpackal celou zemi, píše Politico o Trumpových činech, které vyprovokovaly dav u Kapitolu

Důvodem byl konflikt s Británií, kterému Američané přezdívají druhá válka za nezávislost nebo také válka pana Madisona – podle tehdejšího amerického prezidenta Jamese Madisona, který ji vyhlásil. Shodou okolností to byl rovněž republikán jako dnes Donald Trump, kterého i představitelé jeho vlastní strany obvinili z iniciování násilných událostí na Kapitolu.

Na počátku 19. století bylo příčinou bojů rostoucí napětí mezi někdejšími britskými koloniálními vládci a mladými Spojenými státy. Američanům se nelíbila britská blokáda jejich přístavů a obchodu s Francií kvůli válce s Napoleonem nebo spolupráce Britů s indiány. Zároveň toužili rozšířit území USA o britské panství v Kanadě.

Hvězdami posetý prapor

Navzdory třem letům bojů se to nepodařilo a mír podepsaný na Štědrý den roku 1814 v dnešním belgickém Gentu jen stvrdil dosavadní územní državy. I proto dnes vedou hranice mezi Spojenými státy a Kanadou tudy, kudy vedou.

Čtěte také

Tomáš Klvaňa: Trump končí svůj mandát jako politický gangster

V té době už byl Kapitol a s ním celý Washington v troskách. V srpnu téhož roku ho dobyly britské jednotky a americké vládní a parlamentní budovy vypálily a vyrabovaly. Terčem jejich řádění se tehdy stal i Bílý dům, odkud si britští vojáci stejně jako z Kapitolu odnášeli suvenýry třeba v podobě oblečení prezidenta Madisona.

Totožné obrázky nabídl i Washington dnešních dnů, kdy si rádoby američtí vlastenci brali z kanceláří šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové a dalších politiků upomínky na proniknutí do staroslavného Kongresu a vítězně se s nimi fotili. Jak říká klasik, v historii už tu všechno bylo.

Navzdory tragickým událostem pro americkou metropoli nepatří střety z před 200 let ke známým konfliktům. V očích Američanů je zcela zastiňuje válka za nezávislost na konci předchozího století. Pro Evropu byl v té době mnohem důležitější konflikt s napoleonskou Francií.

Čtěte také

Karel Hvížďala: Psychologové a psychiatři o Donaldu Trumpovi

Ve Spojených státech se proto také někdy o tehdejších bojích s Británií mluví jako o válce, kterou si nikdo nepamatuje. Nezbývá než doufat, že i na současné hrůzné výjevy z Kapitolu a otevřený útok na jeden z pilířů demokracie v USA bude možné brzy zapomenout a připomínat je budou už jen historické záznamy. A že se americká politika zotaví z tohoto neblahého dědictví po Donaldu Trumpovi rychleji, než jak dlouho trvala nová výstavba Washingtonu po britském řádění v 19. století.

Filip Nerad|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Jeden vysoce symbolický pozůstatek na tehdejší události přesto Američanům přetrval až do dnešních dnů a hrdě se k němu hlásí. Během bojů vznikla báseň Hvězdami posetý prapor. Ta se později stala hymnou Spojených států a v současnosti je možná jednou z mála věcí, která spojuje hluboce rozdělenou americkou společnost i politiku.  

Autor je analytik Českého rozhlasu