Fight Club po Česku: „Lidé se chtějí poprat, dostat adrenalin ven,” říká trenér MMA

Stanislav Futera s pásem německé organizace Young Blood Night, Daniel Bárta a UFC zápasník Viktor Pešta s pásem domácí organizace GCF
Stanislav Futera s pásem německé organizace Young Blood Night, Daniel Bárta a UFC zápasník Viktor Pešta s pásem domácí organizace GCF

Dva muži zavření v osmihranné kleci spolu bojují skoro do vypuštění duše, škrtí se, páčí, bijí i kopou. Přesný úder odmění zaplněná hala nadšeným jásotem. Bojový sport označovaný anglickou zkratkou MMA, v překladu smíšená bojová umění, je v Česku čím dál populárnější.

Jeho bojovníky vidíte na billboardech u silnic, nebo i v televizi. Roste počet jeho příznivců, stejně jako lidí, co si MMA chtějí zkusit. Proč?

Bývalý fotbalový reprezentat Miroslav Slepička říká, že pro opojný pocit vítězství. „Je to ten samý pocit, se kterým jsem se pustil do tréninku, je to hrozně pomíjivé, ale taky hrozně krásné. Ty měsíce únavy, úsilí a hlídání si jídla za tu minutu toho pocitu stojí,” popisuje Slepička, který se za přibližně za čtyři měsíce musel naučit, co MMA obnáší.

Zkratka anglického Mixed Martial Arts znamená smíšená bojová umění a používá se i v češtině. MMA je považováno za “královskou” disciplínu bojových sportů, protože bijci mohou v oktagonu, tedy osmihrané kleci, předvádět v podstatě jakékoliv bojové umění.


Velkou motivací těch, co navštěvují tréninky, je šance se poprat. Nejde o žádnou teorii sebeobrany, ti lidi chtějí tělesný kontakt. Potřebují ten adrenalin ze školy nebo práce pustit ven a my jim to dáváme. Část lidí chce závodit, část to dělá tak kondičně. Daniel Barták

„Můžete tam napasovat cokoliv, jako když kočička s pejskem dělali dort. Může to být třeba karate, box, wrestling nebo brazilské jiu jitsu. Jde o to, aby vám to sedělo jako bojovníkovi,” vysvětluje Daniel Barták, který je hlavním trenérem v Pentagymu na pražském Žižkově.

Tamní klub vznikl před dvaceti lety, jen krátce předtím se ve Spojených státech zformovala nejslavnější současná organizace UFC. Tím v podstatě začala současná éra tohoto sportu, který je zejména v posledních letech na vzestupu.

Podle Bartáka se z undergroundového sportu stává mainstreamový. „Teď to jde hodně nahoru, je to vidět i na obsazenosti tréninků, které jsou plné. Víceméně je už nestíháme všechny pobrat, asi se budeme muset přesunout do lepších prostorů.” Do Pentagymu chodí na trénink dvacet až třicet lidí, denně se konají až čtyři tréninky.

Daniel Barták v Rusku v Orenburgu s vlkem

Cesta k titulu

MMA ale rozhodně není bojem smyslů zbavených jedinců. Jakmile zazní poslední gong, pomohou si někdy bojovníci navzájem vstát, podají si ruce, nebo se i obejmou. Ani případná zranění nejsou tak vážná, jak se na první pohled zdá. Pokud by bylo ohroženo zdraví některého ze zápasníků, rozhodčí duel okamžitě ukončí, případně se může vzdát i sám zápasník. To ale většina z nich udělat nechce.


Dělat vrcholově MMA je pro běžného člověka téměř nemožné. Jde o absolutní obětování se, co se týče přípravy je to nejtěžší sport. Ta tvrdost, ta nutnost trénovat několikrát denně, rehabilitace, shazování. A ještě tam stojí někdo, kdo ti dává ty rány zpátky. To se nedá s ničím srovnat. Ondřej Novotný, komentátor a promotér bojových sportů

„To není jako tenis nebo hokej, ve kterém jeden zápas prohrajete, ale za chvíli máte možnost to napravit v dalším zápase. Tohle je sport, kdy máte třeba tři zápasy ročně a na ten zápas tři měsíce trénujete. Další věc je, že když se chcete dostat k titulu, a vyhrajete dva zápasy a třetí prohrajete, vrátíte se zase na začátek. Tím se vám cesta k titulu prodlouží třeba o dva roky,” popisuje bývalý zápasník a nyní trenér Michal Hamršmíd, který se nyní stará o kondici národního hokejového týmu.

S Viktorem Peštou a trenérem Jiřím Paluskou po vítězství v titulém zápase na GCF v Praze

Čtvrt miliónu za zápas

Dá se MMA v Česku uživit? Podle komentátora a promotéra bojových sportů Ondřeje Novotného je jediným Čechem, který se MMA živí nadstandardně, Karlos Vémola. Jde o prvního českého zápasníka, který se dostal do UFC. „Ten dostává kolem čtvrt miliónu za zápas, to je největší profesionál u nás.”

Daniel Barták se podle svých slov živí trénováním a Pentagymem obstojně. „Není to ale na to, abych měl velkou skupinu trenérů,” říká Barták, podle kterého by se časem mohlo MMA dostat v oblíbenosti na úroveň fotbalu. „Nevím, jestli v České republice, ale v Americe to tak je. UFC je asi desátou nejvýdělečnější firmou na světě, tak proč by to nešlo i tady?” ptá se.

Poslechněte si celé Zaostřeno o MMA ze záznamu.