Fašismus za námi
Itálie jako politická laboratoř Evropy, 1. díl. Fašismus za námi. Díky monarchii a katolické církvi se z Itálie nestalo další Německo. Jak Mussoliniho experiment hodnotíme dnes? Filozofa V. Bělohradského a historika P. Helana se ptá M. Krčmová.
„Monarchie a katolická církev způsobily, že se z fašistické Itálie nestala skutečná totalita jako v nacistickém Německu,“ říká v pořadu věnovanému Mussoliniho éře historik Pavel Helan. Druhým hostem je filozof Václav Bělohradský.
Benito Mussolini dokázal Italy přesvědčit o tom, že ze země udělá další evropskou velmoc podobnou Francii, Velké Británii nebo Německu. To byl argument, který zabral i na ty, kteří se s fašistickými ideály neztotožňovali. Celé hnutí navíc prodělalo od začátku 20. let minulého století až do konce druhé světové války značný vývoj.
Původní fašisté se cítili být zrazeni Mussoliniho oportunismem, ale skutečný zlom nastal v roce 1938 přijetím rasových zákonů a spojenectvím s nacistickým Německem. O pět let později, v roce 1943, se Itálie stala rozdělenou zemí, kdy se po Mussoliniho sesazení z funkce ministerského předsedy vytvořila na severu okupovaném Němci Sociální republika Salò se sídlem ve stejnojmenném městě na břehu jezera Lago di Garda.
Tam se již v plné míře projevila radikalizace naci-fašistické politiky spojená s pronásledováním a deportací židovského obyvatelstva, formoval se antifašistický partyzánský odboj. Jak tyto historické události zasáhly italskou identitu a proč je toto období stále hodnoceno s určitými rozpaky a rozpory zejména v samotné Itálii?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
