Fang Fang: Deník z Wu-chanu. Jak se žilo v epicentru pandemie, která otřásla světem

V čínské provincii Chu-pej se pomalu probouzí jaro a první hřejivé sluneční paprsky svítí do oken i obyvatelům devítimilionového města Wu-chan. Jenže nikdo z nich nesmí ze svého domova ani na krok.

Město Wu-chan se jakožto ohnisko nákazy koronaviru, který se posléze rozšířil po celém světě, zcela uzavřelo. Lidé nemohou opustit město, ale ani své domovy. Zpočátku Wu-chan ovládá panika a strach, později se naděje střídá s bezmocí.

Čínská spisovatelka Fang Fang ve svém Deníku z Wu-chanu zachycuje nejen pocity obyvatel postiženého města, které vzájemně sdílejí na internetu, ale také neutuchající nasazení lékařů, zdravotních sester i dobrovolníků, kteří se starají nejen o nemocné, ale třeba i o pravidelné dodávky potravin do jednotlivých obytných komplexů.

Čtěte také

Už rok známe genetickou informaci nového koronaviru. Dodnes ale není jasné, odkud pochází

Literátka den za dnem popisuje tok všedních dní, který doplňuje o vlastní úvahy a myšlenky. Nechybí ani zprávy přímo z „bojišť“ a předních linií v nemocnicích či kritika tamějších pohlavárů, kteří se podle Fang Fang s vyhlášením karantény a přiznáním problému značně zpozdili.

Fang Fang svůj deník sdílí na internetu, kde si jej každý může přečíst, a musí se vypořádávat jak s cenzurou, tak s těmi, kteří se spisovatelkou nesdílí stejné názory. A často se ukazuje, že pomluvy mohou být podobně zákeřné jako sám virus.

Dny plynou jeden za druhým a konec karantény a rozvolňování opatření jsou v nedohlednu. Ekonomika se zastavila, miliony lidí nemohou jít do práce, desítky dní se mnoho z nich nemůže nadechnout čerstvého vzduchu nebo se vidět se svými bližními.

I díky tomu se český posluchač dokáže se slovy a prožitky čínské spisovatelky Fang Fang snadno ztotožnit.