Fabrika Kateřiny Tučkové. O době, kdy Brno bylo moravským Manchestrem a měnilo se v moderní město
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.
Výraz „moravský Manchester“ znají i ti, kteří v Brně nežijí a nevidí každodenně trosky, které z této slávy zbyly. Ale ani většina Brňanů dnes už asi neví, že látky ze zdejších textilek zaplavovaly v 19. století doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach proměnil město v sebevědomé a moderní centrum. Do slavné minulosti Brna se vrací vyprávění Kateřiny Tučkové Fabrika s příběhem o pěti generacích brněnských textilních magnátů i o soukromých a evropských dějinách.
Brněnskou přízi kdysi dokonce skupovaly slavné anglické textilky, které ji – s označením Made in England – vyvážely do celého světa, občas i do Brna. Honosné vily, nádraží, ulice, parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví.
Odvrácenou stranou tohoto vzmachu ale byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.
Katalog a román
Když před lety otevřela Moravská galerie rozsáhlou výstavu Brno – moravský Manchester, katalog výstavy byl ještě pozoruhodnější než obvykle. Jeho spoluautorkou byla totiž Kateřina Tučková, která se na něm podílela nejen jako kunsthistorička, ale i jako zkušená a úspěšná spisovatelka.
Napsala text na pomezí literatury faktu a historické novely, v němž se prolínají osudy dynastie textilních baronů s úvahovými s reportážními prvky o přípravě výstavy. Pozdější vydání jejího textu jako samostatné knihy Fabrika pak stvrdilo, že tyto velké a barvité osudy dokáží oslovit i ty čtenáře, kteří výstavu neviděli.
Tučková se později ujala i rozhlasové adaptace svého díla, neobvyklého obsahově i formálně. Podpořila hlavně historickou linku příběhu, sahající od poloviny 18. století až do druhé světové války. Nevynechala ovšem ani současné úvahové pasáže.
Více od Kateřiny Tučkové
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
