Úkolovat literaturu je trošku nebezpečné, myslí si spisovatelka Kateřina Tučková. Nepátrám po šokujících tématech, dodává

15. září 2023

Napsala Žítkovské bohyně, Vyhnání Gerty Schnirch a naposledy Bílou Vodu. Na první pohled to může vypadat, že Kateřina Tučková vyhledává hlavně ženská témata vytlačovaná na okraj společnosti. „Nikdy to nebylo tak prvoplánové, že bych pátrala po tématu, které by zvedlo ze židlí českou společnost. Naopak je to hodně niterní proces, protože si ta témata našla mne,“ říká v Osobnosti Plus. 

„Nepárám po tématech, která by čtenářstvo šokovala, ale oslovují mne věci, které pak naštěstí rezonují i ve společnosti,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Pro projekt Střepy spisovatelka napsala povídku Epitaf. Reflektovala tak první týdny a měsíce války na Ukrajině, stejně jako další spisovatelé. Je úkolem spisovatelů udržovat ve společnosti vážná témata, a to proto, abychom neotupěli?

„Já bych literaturu ale raději neúkolovala naprosto ničím,“ odpovídá.

„Spisovatel by měl mít naprostou svobodu v tom, co chce zpracovávat, a vůbec se to nemusí týkat nějakých třeskutých nebo aktuálních společenských problémů. Nedávala bych literatuře jiný úkol, než co nejlepší slovesnou formou předávat jakýkoli příběh.“

Bolavé problémy společnosti

„Úkolovat literaturu je trošku nebezpečné. Nadstavbou literatury je totiž pomocí nějaké postavy – kterou autor popíše do hloubky, vysvětlí její kontext, původ, mentální vývoj, zkrátka její charakter – předat čtenáři tolik, že je pak schopen prožít nejen historickou, ale i aktuální situaci spolu s postavou. Prožít to emočně a rozšířit své vnímání natolik, že je to pro něj přínosem,“ dodává. 

Čtěte také

Spisovatelčiny velké romány se vydávají hlavně do minulosti, často do bolavých a nedořešených problémů společnosti. Zkoumá, jestli je to téma, na které by lidé raději zapomněli, nebo jestli třeba není dostatečně oceněno, ohodnoceno. Aktuální témata ji dvakrát nelákají, leda tak na kratší povídky.

„Na mé dlouhodobé práci, kterou si můj román vždy vyžaduje – klidně tři a naposledy deset let –, mne zajímá i historické pátrání. Pokud to totiž chci udělat poctivě, musím objíždět pamětníky, dávat se do rozhovorů s lidmi z obou stran nějakého sporu, hledat v literatuře, ale i v beletrii, abych případně nepsala něco, co už někdo líp zpracoval,“ vyjmenovává.

Čtěte také

„Celý tento proces je strašně důležitý, baví mne a neuměla bych si ho odpustit. Já ale také pak sleduji, jak se to téma otiskuje do současné společnosti: jestli by na to třeba raději zapomněli, nebo ne,“ doplňuje Kateřina Tučková.

Právě chystá novou knihu, téma ale neprozradí, právě proto, aby jí zůstal tento způsob bádání. 

Je Tučková léčitelkou bolavých témat naší historie? Proč poslední 800stránkovou Bílou Vodu přepisovala hned třikrát? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Michaela Rozsypala.

autoři: Michael Rozsypal , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.