Extrémně zpomalené krystaly

13. září 2011
Monitor

Největší známé krystaly mohly růst celý milion let. Vyplývá to z přímého sledování krystalizačních procesů.

Krystaly minerálů vznikají velmi pomalou krystalizací z kapalných látek. Kinetika tohoto procesu se přesně určuje jen s obtížemi, ale tým španělských a japonských výzkumníků navrhl novou metodu vysoce citlivé interferenční mikroskopie. K jejímu otestování si vědci vybrali největší krystaly, jaké známe. Jednoklonné krystaly ze stříbrných a olověných dolů Naica v mexickém státě Chihuahua patří minerálu sádrovci (hydratovaný síran vápenatý, CaSO4 . 2H2O). Na délku měří až 11 metrů, jsou jeden metr silné a váží 55 tun. Byly objeveny před 10 lety, kdy horníci při hloubení nových chodeb odčerpali vodu z jeskyně.

Průběh krystalizace závisí mimo jiné na teplotě. Vědci ponořili kusy sádrovce z jeskyně do zdejší vody, která obsahuje velké množství rozpuštěných minerálních látek. Díky mikroskopické technice pak přímo sledovali přirůstání krystalu při různých teplotách. Zjistili tak, že obří krystaly vyrostly při teplotě mezi 58 stupni Celsia a současnou teplotou v jeskyni, která se pohybuje mezi 50 a 54 stupni Celsia. Při teplotě 55 stupňů Celsia by růst krystalu s metrovým průměrem zabral 990 000 let. Pokud by však voda byla o jeden stupeň teplejší, vznikl by stejný krystal sádrovce už za půl milionu let. Spodní hranici doby růstu krystalů z dolů Naica vědci stanovili na 100 000 let.

Zdroj: PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.